Luboš Palata: V migraci si jen s větou „To zásadně odmítáme…“ už nevystačíme

Německá dohoda o migraci, prosazená bavorskou křesťansko-sociální unií, podle které vzniknou na hranicích nejdříve s Rakouskem (ale pak možná i s dalšími zeměmi) „tranzitní centra“, není pro Českou republiku nic dobrého.

A to proto, že to v sobě obsahuje hrozbu obnovení hranic mezi členskými státy Unie. Hrozbu, která může být pro exportní českou ekonomiku, výrazně profitující právě z plynulé výměny zboží mezi unijními státy, koncem současných zlatých ekonomických časů.

Nové hranice a nové škody

Luboš Palata: Blokovat jsme se v EU naučili. Kdy se ale naučíme něco prosadit a přijmout?

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se v úterý sešli, aby se dohodli, jak dál v eurozóně.

Hranice, to totiž není, jak tvrdí exprezident Václav Klaus, jen ukázání pasu. Ale také dlouhé, mnohahodinové kolony nákladních aut. Kolony, které si ti z nás, kteří je před rozšířením „Schengenu“ o Česko, Slovensko a další země střední Evropy zažili, budou do smrti pamatovat. Škody, které z toho budou českým podnikům plynout, mohou jít do miliard. Nehledě na vliv psychologický.

Jak říká analytik Milan Nič, z Německé společnosti pro zahraniční politiku (Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik), vzniká tady potichu něco, co by se dalo nazvat „novým Schengenem“. Tedy společenstvím zemí, které se mezi sebou dohodnout, že budou dodržovat duch i literu Dublinských dohod.

Německo se jen vrací ke svým zákonům

Luboš Palata: České členství v EU je na vážkách. A bylo vlastně od začátku

Před patnácti lety se konalo v Česku jediné všeobecné referendum za víc než 25 let naší samostatnosti. Referendum, které rozhodlo o vstupu České republiky do Evropské unie.

Podle nich musí migranti požádat o azyl v té zemi Evropské unie, respektive Schengenského prostoru, do které vstoupili jako první. Toto pravidlo Německo v době migrační krize nedodržovalo. Aby odlehčili státům na hranicích „Schengenu“, tehdy především Řecku a Maďarsku, které byly zaplaveny statisíci migrantů.

Nový postoj spolkové vlády znamená, že tato výjimečná doba končí a Německo se vrací k dodržování tohoto pravidla. Pravidla, podle kterého tam nemůže nikdo a o své vůli požádat o azyl. Pokud tedy do Německa nepřiletí, nebo teoreticky nepřipluje po moři do některého z německých přístavů na Baltu a v Severním moři.

Čechům bude hůř

To samé platí i pro Česko, pro které to však bude také dvojnásob nepříjemná povinnost – nejen migranty od Německa převzít, ale navíc je dokázat odeslat dál. Do Polska, na Slovensko nebo do Rakouska. Že to může vyvolat mezi námi a těmito státy velké napětí a spory, to je zcela zřejmé.

Luboš Palata|foto:Jana Přinosilová

Ale pokud chceme mít dále bezhraniční režim s Německem, nic jiného nám nezbude. Druhou možností je nějaká nová unijní dohoda o reformě dublinského systému a poskytování azylu vůbec. Jednu z těchto možností si ale budeme muset vybrat, jinak v „novém Schengenu“ prostě nebudeme. A taky nás to přijde doslova draho.

Premiér Andrej Babiš si tady s často opakovanou větou: „To zásadně odmítáme“, už prostě nevystačí. Jinak totiž nebude Česku a Čechům líp, ale o dost hůř.

Autor je redaktor MF DNES.