Luboš Palata: V dnešním Kyjevě voní vzduch svobodou

Kyjevský chrám sv. Sofie  
Kyjevský chrám sv. Sofie  

Stál jsem před pár dny uprostřed kyjevského chrámu svaté Sofie, nádherné stavby, které mohl před tisícem let, kdy byla postavena, konkurovat jen stejnojmenný chrám v Cařihradu.

Zlaté mozaiky, některé staré oněch tisíc let přežily i mongolský vpád a svědčí o velikosti země, kterou tehdejší Kyjevská Rus byla. Svědčí i o tom, jak významnou částí Evropy byl tehdejší ukrajinský stát, říše, jež má pramálo společného s dnešním Ruskem, navazujícím naopak na tatarsko-mongolské a sovětské tradice.

Dnešní Ukrajina není úspěšným státem, je zemí, jejímž hlavním úspěchem posledních dvou desetiletí bylo, že vůbec přetrvala. Neměla štěstí na vládce, ale měla štěstí na své občany, kteří se za posledních deset let dvakrát dokázali proti špatným a zkorumpovaným vládcům vzbouřit. Už to, že nezůstali tupou, lhostejnou masou je obrovským vítězstvím Ukrajiny jako země. Země, která možná svým občanům nedala blahobyt, nedala jim pocit dobře fungujícího státu, ale dala jim pocit svobody, svobody, která pro zemi kozáků a ano také mýtických banderovců byla vždy důležitá, důležitější často než cokoli.

Čtěte také

Procházím se po Chreščatyku, po Majdanu a marně hledám známky poslední revoluce, které se tady na Ukrajině neřekne jinak než Majdan. Je krásný konec léta, na Majdanu kvetou záhony květin, lidé se sluní na lavičkách, debatují v kavárnách, chodí s kočárky po náměstí i širokém bulváru s místními pověstnými kaštany.

Revoluci, kdy tady hořely metry vysoké barikády, ozývaly se výstřely, vzduchem létaly Molotovovy koktejly, umírali lidé, revoluci, která vyhnáním prezidenta Viktora Janukovyče skončila před pouhým půl rokem, nepřipomíná skoro nic. Stanové městečko demonstrantů, které tu stálo ještě počátkem léta, zcela zmizelo. Ulice byly vyasfaltovány, chodníky opraveny, hrdinové revoluce odešli do svých domovů nebo bojovat dál za Ukrajinu, tentokrát proti ruským okupantům a separatistům na východ země.

Ukrajinci na Majdanu

Je po revoluci a tady v Kyjevě se volně dýchá. Válka s Ruskem díky příměří na chvíli skončila a mnozí doufají, že už nikdy nezačne. Kyjev zůstal svobodný, chystá se na svobodné volby a v ulicích je slyšet ruštiny víc než kdy jindy. Snad proto, aby i Kyjevané ukázali, že nebojují proti Rusům, že to nebyla protiruská revoluce, že to byla revoluce za svobodu, revoluce za evropskou Ukrajinu, revoluce proti podivné diktatuře, kterou zrodila putinovská Moskva a jež chtěla ovládnout i Ukrajinu.

Čtěte také

Tato nová svobodná Ukrajina toho může hodně dokázat. Může být opět důležitou součástí svobodné Evropy. A to je ten hlavní důvod, proč se jí šiřitelé nesvobody v Moskvě tak bojí a chtějí Ukrajinu dostat na kolena.

Tím, že pomůžeme Ukrajincům tento tlak Kremlu odrazit, pomůžeme i sobě. Podle jednoho krásného hesla z roku 1968, které říkalo: „Za naši i vaši svobodu“.

Krásný víkend vám z krásného evropského Kyjeva přeje váš Luboš Palata.