Luboš Palata: Turistika byla chloubou Evropy. Léto ale jen přežívá
Je to něco, v čem jsme byli jako Evropa světová jednička. Ne někdy dávno, jako v mnoha jiných věcech, ale ještě loni.
Turistický průmysl, turistika, byla něčím, co jsme my Evropané, Francouzi, Španěly, Italy či Rakušany počínaje, a Chorvaty, Bulhary či Čechy nekonče, uměli ve světovém měřítku úplně nejlépe.
Evropa vydělávala na turistice mnoho set miliard eur (tedy biliony a biliony korun ročně), v turistice byly zaměstnány miliony lidí. Na turistiku byly navázány celé ekonomiky hned několika států Evropské unie, s Chorvatskem a Řeckem na prvním místě.
Čtěte také
Také v České republice se jednalo o velmi významné odvětví hospodářství, které přinášelo stovky miliard korun. A dávalo práci několika stům tisícům lidí přímo (a dalším stovkám tisíc zprostředkovaně).
Tohle odvětví dostalo smrtelný koronavirový zásah. Paralýza probíhala v několika vlnách. Nejdříve, v čase nejsilnějšího útoku pandemie, kdy se uzavřelo skoro všechno, byly hotely, penziony, muzea, restaurace a mnoho dalšího, na co si v souvislosti s turistickým ruchem vzpomenete, mezi těmi téměř 100% postiženými.
Pak se řeklo, prázdniny budou doma a bude se cestovat jen (... a teď si doplňte název libovolného státu), po Česku, Polsku, Německu, Slovensku a tak dále.
Zmizela světová kongresová turistika
Když se někdy na konci jara zjistilo, že zdravotnické systémy už koronavirovou nákazu zvládají, situace se ve všech zemích Evropské unie stabilizovala přibližně na stejné úrovni. A když vážných a smrtelných případů koronaviru přibývalo v Unii jen pomalu, otevřely se hranice.
Čtěte také
Ale jen ty uvnitř Evropské unie, vnější zůstaly až na výjimky zavřené. Mezi ty malé výjimky patří třeba Tunisko, jediná země, kam dnes můžete mimo Evropu na dostupnou letní dovolenou, ale už ne třeba Turecko nebo Maroko.
Pro celoevropský turistický ruch to bylo podobné, jako to, co se dělo u nás doma, když jsme začali cestovat po Česku. Jen ve větším měřítku. Podobně jako v Česku nezachrání domácí turistiku domácí návštěvníci, nezachrání unijní turistiku, že jsme se v době letních prázdnin rozjeli po Evropě.
Protože z milionů návštěvníků zvenčí měla evropská turistika jako celek obrovské zisky. Především Američané, Japonci a Číňané turistickému byznysu zásadně chybí. Zmizel také nejnoblesnější segment turistického průmyslu, světová kongresová turistika a kongresová centra zejí (všude po Evropě) prázdnotou.
Letošní léto Evropané tím, že přece jenom v poměrně významných počtech na prázdniny vyjeli mimo své národní hranice, pomohli našemu evropskému turistickému průmyslu přežít. Ale jen do příštího roku, a ne o moc víc.
Pokud světová naděje na vakcínu proti covidu nebude brzy naplněna, čeká Evropu bez globální turistiky drsný pád do reality. A odpověď na otázku, čím, když ne turistikou, se my Evropané vlastně chceme živit.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
