Luboš Palata: Škrtat v penězích na program Erasmus je jako vyhazovat rodinné stříbro
Psát o Evropské unii je tady v Česku pořád tak trochu za trest. Zvlášť když nechcete stále jen kritizovat, tvrdit, že je to spolek vlastně na nic, a snažíte se najít věci, na kterých je hned na první pohled vidět, že Evropská unie skutečně k něčemu je.
Mnoho se toho sice i u nás, u přeborníků v promrhávání unijních dotací, postavilo. Celá náměstí, železniční koridory, mnoho kilometrů dálnic. Jenže je problém, že zatímco v jiných zemích se dává na odiv, že to je z peněz Evropské unie, u nás se tím nikdo nechlubí a mnohdy se to dokonce zatlouká.
Čtěte také
A pak tu jsou ještě slovy premiéra Andreje Babiše „měkké programy“, tedy investice Evropské unie takzvaně do lidí. Na rekvalifikace, na vědecké granty nebo na podporu škol a školek. Babiš je nemá rád, protože se u nich nestřihají pásky a nejsou takzvaně vidět.
I v této „měkké“ oblasti je ale jeden program, který je brán za celoevropskou ukázku prospěšnosti unijních dotací a fungování Evropské unie vůbec. Je to program studentských výměn Erasmus, který umožňuje především výměnu studentů mezi evropskými univerzitami, i když se v posledních letech rozšiřuje i mimo vysokoškolskou oblast.
Noví Evropané
Za více než třicet let využilo program, který vám umožňuje jeden nebo více semestrů strávit na zahraniční vysoké škole, kolem pěti milionů studentů. V Česku se počet studentů Erasmu blíží ke dvěma stům tisícům. Minulý rok využilo Erasmus už přes dvacet tisíc mladých Čechů a více než deset tisíc studentů z jiných zemí přijelo do Česka.
Čtěte také
Erasmus pomáhá studentům získat jak mnohem lepší jazykové znalosti, tak si studiem svého oboru v jiné zemi a jiném prostředí rozšířit své obzory. Vytváří ale také novou generaci Evropanů. Lidí se zkušeností života v jiné zemi Evropské unie, díky které už navždy budou mít trochu jiný, plastičtější pohled na to, co se děje v Evropě i u nich doma.
Kontakty, lidské i profesní, které se během Erasmu naváží, mohou být v budoucnu základem mezinárodních vědeckých týmů, obchodních kontraktů nebo i politických dohod. Před časem vyšla i statistika, že se díky Erasmu vytvořilo nezanedbatelné množství mezinárodních párů a bylo údajně zplozeno na milion „evropských dětí“. Ale i to ke studentské výměně nepochybně patří.
Přes obrovský úspěch a stoupající zájem o Erasmus se v rozpočtu na něj na posledním summitu Evropské rady škrtalo. Možná i proto, že si peníze na něj nemohli dát jednotliví premiéři a prezidenti do své národní obálky toho, co na summitu takzvaně vybojovali pro své státy. Evropský parlament dal naštěstí najevo, že se s tím nesmíří a takový rozpočet neschválí. Přinejmenším v případě Erasmu je tento postoj většiny europoslanců zcela na místě.
Autor je komentátor Deníku
Související
-
Ondřej Houska: Státy EU se domluvily na mimořádném rozpočtu na zmírnění dopadů pandemie
Jednání lídrů členských zemí EU se v Bruselu protáhlo přes pět dní, ale nakonec se premiéři a prezidenti domluvili na společném rozpočtu.
-
Premiéři se chystají na jednání o podobě příštích unijních rozpočtů
Na jednáních půjde o stovky miliard eur. Unijní program na oživení ekonomiky ale Česko kritizuje. Zůstane na summitu samo? Otázka pro zpravodaje Viktora Daňka.
-
Babiš měl na summitu jediný cíl: dostat víc peněz, a to splnil, komentuje Houska
„Můžeme si o tom myslet své, ale tak se chovali všichni dosavadní premiéři. Česko není zemí, která by se podílela na utváření Unie,“ říká redaktor Hospodářských novin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
