Luboš Palata: Polští miliardáři oznámili investice do jádra. Zřejmě se to vyplatí
Po covidové ekonomické krizi, z které se i střední Evropa začíná poměrně dostávat, přichází s podzimem rodící se krize energetická. Kvůli cenám emisních povolenek letí obrovským tempem vzhůru ceny elektřiny z neekologických zdrojů. Z uhelných elektráren na prvním místě. Problémy, které už nyní řešíme v Česku, tedy kolik si za to každý z nás připlatí, jsou nic proti tomu, co musí a bude muset řešit Polsko.
Polsko totiž drtivou většinu své elektřiny stále vyrábí z uhlí. Pokud jde zelené zdroje energie, tedy v případě Polska především větrné elektrárny, o těch se u našich severních sousedů pořád ještě více mluví, než by se skutečně ve velkém stavěly.
Čtěte také
Polsko sice udělalo v minulých letech poměrně hodně v přechodu na zemní plyn. A to včetně výstavby terminálů na zkapalněný plyn v polských přístavech. Ale málo platné, v polské energetické bilanci je uhlí stále jasně dominantní.
Polskou situaci výrazně zhoršuje fakt, že na rozdíl od Česka, Slovenska či Maďarska, se v Polsku nepostavily dosud žádné jaderné zdroje. Třeba Slovensko nemá díky velkému podílu jádra s omezováním skleníkových plynů vážnější problém. Také Česko, pokud dokáže v příštím desetiletí začít stavět další jaderné zdroje, se s ukončením těžby uhlí nakonec bez zásadních ekonomických problémů vyrovná.
Mikroreaktory
V Polsku je situace daleko dramatičtější. Vidíme to i na kauze hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Polsko není na plány přechodu k bezemisní společnosti připraveno. A pokud jde o atomovou energii, je tu stav s přípravou státu na výstavbu jaderných elektráren ještě tragičtější než v Česku.
Čtěte také
V této situaci ohlásili investice do jaderných zdrojů v polské energetice polští miliardáři. Je to pozoruhodné hned z několika důvodů.
Předně tím, že miliardáři, kteří nepochybně chtějí především vydělat, považují investici do jádra za finančně zajímavou.
Druhou pozoruhodnou věcí je směr, kterým se chtějí v jádru vydat. Jde o malé reaktory a „mikroreaktory“, které se nyní vyvíjejí především ve Spojených státech. Ty by měly být díky předpokládané sériové výrobě výrazně levnější a jejich výstavba mnohem rychlejší než u megaelektráren typu českého Temelínu.
První „malý reaktor“ tak chtějí polští miliardáři spustit do roku 2030 a pak postupně v rychlém tempu další.
I v Česku přitom podobný jaderný projekt máme. Jmenuje se „teplátor“ a mohl by nahradit uhlí v českých teplárnách, jejichž síť máme jednu z nejhustějších na světě.
Uvažování a kroky polských miliardářů ukazují, že jádro v různých podobách může být i pro Česko cesta z energetické chudoby po ukončení těžby uhlí.
Autor je editorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
