Luboš Palata: Polsko má za sebou velký ukrajinský rok. A má důvod k hrdosti
Je to určitě jeden z velkých roků Polska na mezinárodní scéně. S únorovou agresí Ruska proti Ukrajině totiž došlo na polská slova. Byla to Varšava, která už mnoho let varovala před pokračující závislostí Evropy, a to především Německa, na zemním plynu od agresivního ruského režimu Vladimira Putina.
Čtěte také
Bylo to Polsko, které volalo po amerických vojenských základnách a posílení východního křídla NATO tak, aby bylo schopno odrazit případnou ruskou agresi. Byla to do třetice vláda ve Varšavě, jež požadovala, aby evropské země nezanedbávaly investice do své vlastní obrany. A jako jeden z mála evropských států v tom šlo Polsko příkladem. Všechno to, co Polsko tvrdilo o Rusku a sklízelo za to nálepku „rusofobní země“ se ukázalo být po 24. únoru roku 2022 dobrým odhadem možného vývoje.
Polsko však dokázalo také přispět k tomu, že Ukrajina ruskou agresi ustála. A že v prvním náporu ruské agresi nepodlehla a že se nejen drží, ale dokonce na mnoha úsecích fronty donutila agresora k ústupu.
Polsko, které předvídalo a poté zachraňovalo
Polsko se stalo hlavní tepnou dodávek západní pomoci Ukrajině a také hlavním útočištěm pro milióny ukrajinských uprchlíků, kteří v Polsku našli úkryt před ruskou agresí. Pomohlo k tomu i to, že v minulých letech se polský pracovní trh otevřel pro ukrajinskou pracovní imigraci. A vlna ukrajinských uprchlic šla do prostředí, které na to bylo do značné míry připraveno.
Čtěte také
Polsko také, na rozdíl od jiných zemí Evropy, si nevytvořilo závislost na ruském plynu. Postavilo a staví terminály na zkapalněný plyn, propojilo plynovou síť s Norskem a stalo se záchranou pro Slovensko. Už dříve připravené investice do moderní výzbroje polské armády se urychlily, takže dnes za českými severními hranicemi roste jedna z nejsilnějších, ne-li nejsilnější evropská armáda.
Bude Polsko opět nadějnou zemí EU?
To, co celkový dojem z Polska posledního roku kazí, je domácí politická situace a předchozí kroky kabinetů Práva a spravedlnosti směřující k omezení demokracie, nezávislosti soudů a kontrole médií. I když tyto kroky nikdy nenabyly maďarských rozměrů, přesto dokázaly zpochybnit demokratičnost polského politického prostředí a důvěryhodnost tamní vlády.
I polskou vládu, podobně jako tu maďarskou, donutil finanční tlak Evropské unie k ústupkům, které situaci zlepšují. A současně dávají Varšavě naději na téměř bilionovou pomoc Unie, kterou Polsko pomáhající Ukrajině nutně potřebuje.
Pokud se podaří s pomocí Polska porazit Putina a s pomocí Evropské unie v Polsku samotném porazit virus autoritářství, může být Polsko opět velkou, nadějnou evropskou zemí. Může být Polskem, které bude opět skutečně velké.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
