Luboš Palata: Podmínka právního státu pro peníze z rozpočtu EU je zkouškou úmyslů české vlády
Na čtvrtečním mimořádném summitu Evropské rady to zdánlivě není ta nejdůležitější věc.
Pro další vývoj, ba i existenci Evropské unie je to ale daleko důležitější než to, zda na rozpočet EU v příštích sedmi letec půjde 1,09 % hrubého domácího produktu Unie, nebo 1,10 %.
Čtěte také
Dodržování pravidel právního státu jako nutná podmínka pro výplatu peněz z fondů Evropské unie, kterou do závěrů summitu navrhla Evropská komise, především pak její místopředsedkyně Věra Jourová, je zásadní věcí hned z několika důvodů.
Začněme tím nejméně důležitým, tedy finančním. Jeho podstata je v tom, že státy, které jsou čistými plátci, chtějí mít jistotu, že evropské fondy nebudou v některých členských státech beztrestně zneužívány. To mohou zajistit právě především nezávislé soudy a funkční právní stát.
Problémy Maďarska
Čtěte také
Především v dnešním Maďarsku jsou podle tamních nezávislých médií, která ještě v zemi zbyla, mnohá podezření ohledně zneužívání evropských fondů zametána pod koberec. Ani policie, ani prokuratura, ani soudy zde už nejsou nezávislé na vládní moci. Právě tamější situace ukazuje, že jde i z ekonomického hlediska o nutný požadavek. A dodejme, že podobným směrem se vyvíjí situace kolem soudnictví i v sousedním, daleko větším Polsku.
Ještě zásadnější než otázka peněz je ale otázka smysluplnosti Evropské unie, která je po celou dobu své existence společenstvím demokratických států. Takzvaná Kodaňská kritéria, tedy podmínky dodržování plné demokracie, byla klíčovou podmínkou při rozšiřování Evropské unie i v 90. letech, kdy se o členství ucházely země střední Evropy.
Slovensko premiéra Vladimíra Mečiara bylo z rozšiřování Unie právě kvůli nedodržování demokratických pravidel vyloučeno a zpět se vrátilo až po Mečiarově pádu a nástupu nové koalice Mikuláše Dzurindy a obnově demokratického charakteru Slovenska.
Složitá řešení
U členských států Evropské unie je však postih za likvidaci demokracie, demokratické dělby moci či demontáž právního státu složitější. Cesta přes Lisabonskou smlouvu a pozastavení hlasovacích práv je zdlouhavá a složitá a konečný verdikt závisí na shodě všech členských států s výjimkou hříšnické země. V modelu, kdy takové státy jsou nejméně dva, tedy Polsko a Maďarsko, a vzájemně se podporují, je postih touto cestou nemožný.
Trochu lepší je to v případě žalob u Evropského soudu, které Evropská komise začala používat cíleně hlavně v případě Polska. Podmínění výplaty peněz z evropských fondů právním státem je ale pro hříšnické země mnohem citelnější hrozbou.
Postoj Česka by měl být jasný a Praha by měla podmínku právního státu bez jakýchkoli „ale“ podpořit. Mimo jiné by tím vláda Andreje Babiše dala najevo, že Česko takový problém nemá a Babišův kabinet se k žádnému útoku na právní stát nechystá.
Autor je komentátor Deníku
Související
-
Ivan Štern: Von der Leyenová bude tvrdě hájit evropské hodnoty, Orbán spláče nad výdělkem
Má-li Viktor Orbán pocit, že to Evropě s Timmermansem nandal, mýlí se a nakonec spláče nad výdělkem. Ursula von der Leyenová bude nejméně tak tvrdá, jako byl Timmermans.
-
Luboš Palata: Orbán se mění v kvazidiktátora. Za podpory Česka
Vzdálenost mezi Maďarskem a Běloruskem se zmenšuje, což je dost hrůzostrašné. Zvláště když náš premiér i prezident Viktora Orbána považují za svého nejbližšího spojence.
-
Na Kaczyńském a Orbánovi se mi líbí důraz na národní stát a jeho zájmy, říká Zahradil (ODS)
„Politici v Evropském parlametnu a i v Komisi by měli respektovat, že existují národní volby, které dávají vzniknout legitimním národním vládám. A to se neděje,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
