Luboš Palata: Nechme historii historikům, nedávejme ji politikům
Každý, kdo má aspoň trojku z dějepisu, ví, že druhá světová válka začala útokem na polskou posádku na gdaňském poloostrově Westerplatte.
Tady se také sešli státnici při minulých okrouhlých výročích. Jenže Gdaňsk je dnes v rukou polské opozice a jeho starostka Aleksandra Dulkiewiczowá se v poslední době stává jakousi nekorunovanou královnou opozice.
Čtěte také
A tamní Muzeum druhé světové války je velkolepým muzeálním počinem, ovšem ne současné vlády Práva a spravedlnosti, ale té předchozí v čele s Občanskou platformou. Pro tu současnou vládu byla navíc původní expozice, která představovala druhou světovou válku v celoevropském kontextu, málo vlastenecká.
Proto se budou vzpomínkové akce k začátku 2. světové války, které svojí účastí ozdobí i americký prezident Donald Trump, konat nikoli v Gdaňsku, ale ve Varšavě.
Instrumentalizace historie, jak se diplomaticky říká jejímu falšování a ohýbání tak, aby odpovídala současným politickým cílům, je věc, která se za vlády Práva a spravedlnosti v čele s Jaroslawem Kaczynským stala normou.
Požadavky Polska na odškodnění
Ostatně obroda této strany a její cesta k návratu k moci je postavena na jedné velké historické lži. Tou je údajný atentát na Kaczynského bratra Lecha, který jako prezident země zahynul společně s další téměř stovkou polských politiků, generálů a dalších osobností 10. dubna 2010 u ruského Smolenska. Zahynul při letecké havárii, která byla důsledkem hrozného počasí, přecenění schopností polských pilotů a mizerného ruského záložního vojenského letiště.
Čtěte také
Ze lži o atentátu se však stal jeden z pilířů Práva a spravedlnosti, který umožnil udělat z tehdejší vlády zločince a spoluviníky spiknutí, při němž zahynul polský prezident a velká část tehdejších polských elit.
Je to ale jen jedno z mnoha podobných zneužití historie. Za další lze považovat vyhlášení krvavých událostí ve Volyni v roce 1943 za „genocidu Poláků Ukrajinci“. Příběh je přitom mnohem složitější, plný krvavé nenávisti na obou stranách, v jejímž soukolí se ocitly tisíce a tisíce nevinných lidí.
A nejnověji jsou to obří a v těchto dnech znovu vznášené požadavky Polska na odškodnění za okupaci nacistickým Německem. Požadavky, které odporují smlouvám, jež po válce Polsko s oběma Německy uzavřelo a jež vůbec neberou v potaz velké území zisky Polska na úkor Německa.
Jedna moudrá věta říká, ponechme historii historikům a řiďme se jimi. Ve chvíli, kdy historiky začnou řídit politici, je totiž s demokracií a státem něco špatně. Což platí samozřejmě nejen o dnešním Polsku.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.