Luboš Palata: Návrat domů. Krajanský sjezd českých Němců v Brně je dojemná událost
Moje babička Blanka a její bratr Jiří se před desítkami let rozhádali na život a na smrt. Hlavním důvodem byly, jak už to tak bývá, dědictví a majetek. Oba se dožili požehnaného věku a já se v posledních letech jejich života snažil, aby se, než odejdou z tohoto světa, po letech setkali a usmířili. Nepodařilo se to. Křivdy byly příliš hluboké a nerozum obou příliš velký.
Krajanský sněm českých, moravských a slezských Němců – slovo „sudetský“ prostě rád nemám –, který se má příští rok uskutečnit v Brně, se tomuto mnou chtěnému setkání mé babičky Blanky a prastrýčka Jiřího podobá.
Čtěte také
Generaci našich bývalých krajanů, generaci, která se ještě narodila v době, kdy bylo masarykovské Československo, je dnes kolem devadesátky. Poválečné vyhnání a odsun z českých zemí pro ně byly obzvlášť nespravedlivé, protože se jako děti ani ničím provinit nemohly.
To, že se dokážou a chtějí sejít v Česku, v hlavním městě Moravy Brně, místě tak poznamenaném brutalitou vyhnání, je od těchto našich bývalých krajanů velké gesto smíření samo o sobě. Jedno z mnoha gest, které se v česko-německých vztazích podařilo za ta minulá tři desetiletí udělat.
Odvaha a odpuštění
Nebylo to ani jednoduché, ani samozřejmé a na obou stranách to vyžadovalo odvahu a snahu o odpuštění od mnoha lidí.
Čtěte také
Mnichov, nacistická okupace, krvavé poválečné období a vyhnání byly provázeny obrovským množstvím obětí a zločinů na obou stranách. Zločinů, které byly potrestány jen částečně, jak už to tak v takových případech bývá. A připuštěny jen neochotně a rozhodně ne všemi.
Na rozdíl od babičky Blanky a prastrýce Jiřího se však našlo dost lidí, kteří k pokání a odpuštění byli na obou stranách ochotni a dokázali se přes tragickou minulost přenést.
A uvědomit si jednu zásadní věc: že totiž přes jazykovou různost a hrůznost zločinů, které jsme si dokázali vzájemně způsobit, máme k sobě blíž než s kterýmkoli jiným národem. My, Češi a oni, čeští Němci jsme národy, které zrodila tato země, Česko, Čechy, Bohemia, Morava a Slezsko.
Návrat domů
Návrat domů je mnohem obtížnější pro ty, co z něj byli vyhnáni. Oni se bojí možná víc než ti, kteří dnes mají jejich bývalé byty, chaty a chalupy, jejich lesy a pole. Žijí v Německu, zemi, která se ostatně celá musela po válce znovu poskládat.
A v jejich bývalých domovech dnes už bydlí děti a vnuci těch, kteří je po Němcích po válce dostali. Těm je nikdo nechce a ani nebude brát. Je čas na smíření, na pokus přes děti a vnuky najít cestu k záchraně toho, co z odkazu našich Němců zbývá.
A uchovat zbytky jejich kultury, než se s dalšími generacemi dál rozředí a možná i zmizí. Proto se zkusme na Brno a naše Němce těšit a zkusme je přivítat. Jako ty, kteří se ve chvíli téměř poslední prostě vrací na chvilku tam, kde bývalo doma.
Autor je evropským editorem Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
