Luboš Palata: Karel I., císař, který se zasloužil o Československo
Byl to zvláštní pocit, slyšet při mši konané v pondělí večer v kryptě štrasburské katedrály Notre Dame ke stému výročí Československa také několik velmi vřelých slov o císaři Karlu I.
Císaři, který na trůn nastoupil až na konci roku 1916. Příliš pozdě na to, aby dokázal zastavit světovou válku, příliš pozdě na to, aby dokázal včas reformovat monarchii ve federální stát.
Valašský poslanec Masaryk. Zakladatel Československa hájil zájmy lidi od Valmezu přes Vizovice až po Bojkovice
Zakladatel a první prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk zahájil svoji skvělou politickou kariéru na Valašsku, nebo přesněji další etapu své politické kariéry.
O obojí se ale Karel I. poctivě snažil. Vedl uprostřed bojů tajné mírové rozhovory, bohužel odhalené. A 16. října 1918 vydal Národní manifest o federálním uspořádání monarchie, který ale smetla vlna vyhlašování národních států, včetně toho československého.
Snaha o ukončení války i nekrvavé se vzdání trůnu vynesly Karlovi I., který by se dal označit za takového středoevropského předchůdce Michaila Gorbačova, ze strany katolické církve v roce 1994 blahoslavení. Karlovi I., který v roce 1922 umírá v pouhých 35 letech ve vyhnanství na Madeiře, tak nyní zbývá pouhý krok k tomu, aby vstoupil do společenství svatých.
Místem, kde je karlovská tradice v Česku asi nejsilnější, je Brandýs nad Labem a Stará Boleslav, místo zavraždění svatého Václava. Karel I. na zdejším zámku strávil jako důstojník brandýského jezdeckého pluku hodně let.
Císař, který nebránil českému snu
Říká se, že to byly nejšťastnější roky jeho nedlouhého života. A protože uměl česky a Polabí miloval, tak se chtěl na rodovém zámku po své abdikaci v roce 1918 usadit. Bylo mu to ale zakázáno a zámek československým státem zkonfiskován.
Jak si Slováci připomínají vznik nechtěného Československa?
Udělení českého státního vyznamenání Michalu Davidovi u příležitosti stoletého založení Československa nejednomu Slovákovi zlomyslně zvedne koutky.
Karel I. byl pro Československo před sto lety vlastně poraženým soupeřem. Jeho obrazy se sundávaly ze stěn, padaly k zemi podobně jako císařské orlice. Rakouská monarchie byla novou československou republikou prohlášena za „žalář národů“, což byla pravda jen velmi částečně, pokud vůbec.
Je sto let po boji, boji, z něhož jsme vyšli my Češi vítězně a který díky císaři Karlovi vlastně ani bojem nebyl. Císař Karel I. se prý až do své smrti za Česko a Čechy s láskou modlil. A bál se, aby to s námi, bez velké monarchie v zádech, nedopadlo špatně.
Špatně to s námi pak skutečně dopadlo, ale možná i s pomocí Boží jsme tu nacistickou a sovětskou okupaci i komunismus přestáli. Myslím, že dnes by měl náš poslední císař Karel I. z Česka a Čechů uvnitř Evropské unie a NATO asi docela radost.
Takže až budeme slavit 100 let Československa, věnujme mu ti, kteří můžeme, krátkou modlitbu. Modlitbu za císaře, který před sto lety vlastně ani nebránil v uskutečnění českého snu mít svůj vlastní stát. Byť tomu bránit mohl.
Autor je redaktorem MF DNES
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
