Luboš Palata: Je třeba říci NE kolektivní vině. I té polské za holocaust
Mnozí Poláci byli antisemité a někteří možná i dodnes jsou. V tom mají izraelští politici, kteří svými výroky znemožnili historicky první summit V4 mimo evropskou půdu, skutečně pravdu.
Říkám to s plnou vážností člověka, který loni obhájil diplomovou práci na téma druhá československá republika a probral se mnoha dokumenty týkajícími se Polska a tamní situace na konci 30. let.
V Polsku se nedaří odškodnit oběti holocaustu
Britský deník Guardian píše, že se Polsku údajně nedaří plnit sliby z Terezínské deklarace, které se týkají vracení majetku zabaveného za holocaustu. V dohodě podepsané před osmi lety se 46 států zavázalo, že se s ohledem na pokročilý věk pamětníků holocaustu pokusí urychlit navrácení majetku, který ve 30. a 40. letech zabavili nacisté. Ze zprávy připravované pro čtvrteční konferenci pořádanou Evropským institutem odkazu šoa ale vyplývá, že Polsko neplní sliby z deklarace. Před válkou mělo přitom nejvíc občanů židovské národnosti z celé Evropy, 90 % z nich se konce války nedožilo.
Polsko po smrti maršálka Józefa Pilsudského bylo antisemitským státem, kde se uplatňovala mnohá protižidovská opatření. Včetně omezení studia na univerzitách, či vyhazování z profesních komor, tedy podobné věci, které se děly v Česku za druhé československé republiky. A které my Češi vidíme jako jednu z největších skvrn na naší novodobé historii.
V Polsku byla situace v mnohém o něco horší, při protižidovských polských pogromech tam v druhé polovině 30. let desítky lidí zahynuly.
Ještě odpudivější pak byly protižidovské pogromy v Polsku po druhé světové válce. Jejich výsledkem byla mimo jiné obrovská vlna útěků zbylých Židů z Polska, jejíž výsek věrně zobrazil minulý rok uvedený český film Toman.
Zpytovat svědomí
Izrael se obává trestání svědků holocaustu. Polskou vládu reakce ze zahraničí zaskočila
Polský Senát schválil kontroverzní zákon o holocaustu. Pokuta nebo až tříletý trest můžou hrozit tomu, kdo by za holocaust činil spoluodpovědné Poláky nebo polský stát. Zákon ale musí ještě podepsat prezident. Andrzej Duda řekl, že Polsko má právo bránit historickou pravdu. Rozčílil ale poslance v Izraeli, kteří chtějí v reakci na polský zákon zpřísnit normy o popírání holocaustu.
Další vlna antisemitismu se přelila Polskem ještě na konci 60. let, kdy byly z Polska donuceny emigrovat další desítky tisíc polských Židů.
Je také pravda, že někteří Poláci pomáhali okupační nacistické moci s uskutečněním holocaustu. Takoví lidé se ale našli leckde po Evropě a ruku na srdce, co udělali Češi proti vyvraždění českých Židů? Drtivá většina, včetně protektorátní vlády a policie, vůbec nic.
Ale troufám si říci, že ani většinu Čechů, ani většinu Poláků nelze označit za spolupachatele holocaustu, jak to v posledních letech dělají někteří izraelští politici.
Polský zákon o holokaustu budí vášně. Otevírání tabu polsko-židovských vztahů Poláky šokuje
Sporný zákon má chránit dobré jméno země. To však v tomto smyslu není v polských dějinách bez poskvrny a zhodnocení polsko-židovského vztahu napříč historií je otázka mimořádně obtížná a pro Poláky bolestná. Jak velmi, dokazuje zveřejnění výsledků historického bádání k vyvraždění židovských obyvatel v městečku Jedwabne.
Samozřejmě je ostudné, jak málo Poláků, Čechů či Slováků se za druhé světové války postavilo proti diskriminaci a pak i vyvražďování svých židovských spoluobčanů. Je to smutné, ale ne Češi, nebo Poláci nastolili situaci, kdy pomáhat Židům se rovnalo riskovat život, nejen svůj, ale i svých blízkých.
Nevím, zda bych já sám byl schopen u sebe schovávat židovskou rodinu, kdybych věděl, že za to hrozí smrt nejen mě, ale i mé ženě a mým dětem. Snad ano, ale to jen doufám.
Tak jako jsem nikdy nebyl a nebudu antisemita, nebudu nikdy souhlasit s kolektivní vinou. Ani Němců, ani muslimů, a v tomto případě ani Poláků.
Je na Polácích, aby zpytovali svědomí, do jaké míry pomohli či bránili vyvraždění polských Židů. Tak jako je to na nás Češích. Obviňování některých izraelských politiků polského národa jako celku je ale nespravedlivé a vůbec ničemu nepomáhá.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
