Luboš Palata: I Donald Trump může být Evropě k něčemu dobrý
Amerika není Trump, může se utěšovat český divák, který měl možnost vidět nedůstojnou tiskovou konferenci amerického prezidenta po setkání s jeho ruským protějškem v Helsinkách.
Konferenci, kterou prohrál nejen na body, ale na celé čáře. Svět sice nemění tiskové konference, ale stejně to byl na amerického prezidenta, vypadajícího jako medvěd vedle medvědáře, nedůstojný pohled.
Jefim Fištejn: Rusko nemůže držet krok se Západem
Od setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v podstatě nikdo nic neočekával. I přesto jsou sdělovací prostředky blízké Demokratické straně zklamány.
Když k tomu připočteme ještě Trumpova protievropská předchozí extempore, jako bylo označení Evropy za obchodního nepřítele USA, výzvy Británii, aby o vystoupení z Evropské unie nejednala, ale EU prostě zažalovala, počínající a zcela nesmyslnou celní válku s Evropou, tak po tom všem běhá z Trumpa v Helsinkách mráz po zádech.
Z Trumpa, který tam ani jednou nezmínil ruskou okupaci ukrajinském Krymu, ruské vojenské angažmá na ukrajinském Donbase, ani soustavné ruské podvracení západních demokracií, včetně té americké.
I Trump může mít ale někdy pravdu, což bylo v momentu, kdy na summitu NATO tlačil na evropské spojence, aby zvýšily výdaje na obranu na slíbená dvě procenta, čím dříve, tím lépe. Po pondělní tiskové konferenci v Helsinkách se přitom naléhavost tohoto Trumpova apelu nesnížila, ale zvýšila.
Budovat mohutnou evropskou armádu
Trump je možná chyba amerického demokratického systému, chyba, kterou dříve či později dokáže tato silná západní demokracie opravit. Ale pro případ, že by to trvalo déle, než by bylo záhodno, musí být Evropa i Evropská unie schopna přežití bez Spojených států. A pokud Trumpovo protievropské blouznění bude dál pokračovat, tak v krajním případě i proti Trupovým, znovu podtrhuji Trumpovým, USA.
Thomas Kulidakis: Evropská cena pro vítěze souboje Moskvy a Washingtonu
Od konce studené války jsme se my Evropané mohli v zásadě spolehnout na jednu základní jistotu.
A to nejen na ekonomické úrovni, kde EU zcela správně uzavírá dohody o volném obchodu se zbytkem světa, když USA se chovají zcela opačně. Ale také ve vojenské oblasti, kde se prostě EU musí být schopna postarat sama o sebe.
To neznamená bořit spojenectví s USA, ale prostě se na něj nespoléhat. Znamená to mimo jiné ale i dávat dost, tedy mnohem víc než nyní, peněz na obranu. Na obranu demokracie, svobodného světa, naší evropské západní civilizace. Budovat uvnitř NATO mohutnou evropskou armádu pro případ, že Trumpovy USA nebudou chtít, nebo nebudou schopny tuto obranu podpořit, nebo se dokonce začnou přátelit s nepřáteli svobodného světa, s Vladimirem Putinem na prvním místě.
Investice do evropské obrany nejen zvednou naše sebevědomí, posílí smysl Evropské unie jako celku, ale také vůbec ničemu neuškodí. Severoatlantické alianci jako takové dokonce hodně pomohou. Pokud to evropské země dokáží udělat, bude si možné na konci říci, že i ten Donald Trump byl nakonec k něčemu dobrý.
Autor je redaktorem MF DNES
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
