Luboš Palata: EU zelená. A mnozí Středoevropané z toho budou mít rudo před očima

Nepřinesly ale oslabení proevropské levice, jen se hlasy jejích voličů přelily od tradiční levice sociálně demokratické k levici moderní, nové a především zelené. Je to vidět i na úspěchu českých Pirátů, kteří si z výběru evropských frakcí vybrali právě evropské zelené.

Filip Nerad: Směřování nového europarlamentu mají v rukou liberálové a zelení. Ne obávaná krajní pravice

• Upravit
• Smazat

Varovné hlasy některých evropských politiků jako francouzského prezidenta Macrona, že Evropská unie je kvůli nárůstu popularity protievropských populistických hnutí ve smrtelném nebezpečí, se nenaplnily.

Tak jako se Pirátům podařilo vyluxovat část moderních levicových voličů sociální demokracii, ale i třeba TOP 09, to samé se stalo v Německu, kde kvůli tomu zaznamenala sociální demokracie nejhorší výsledek za desetiletí. A také ve Francii, v níž hlasy pro tamní Zelené sebraly Emmanuelu Macronovi šanci porazit Marine Le Penovou.

V Evropském parlamentu budou mít evropští Zelení čtvrtou nejpočetnější frakci a významný vliv na celounijní politiku. Nemluvě o tom, že v sousední Spolkové republice Německu už se dostali do čela žebříčků volebních preferencí.

A poté, což už před pár lety měli v Joschkovi Fischerovi svého šéfa diplomacie, sahají nyní po kancléřském křesle největší evropské velmoci.

Nemáme pravdu

Pro středoevropskou politiku je to velká potíž. Už dnes je Visegrádská čtyřka se svojí láskou k uhelným a atomovým elektrárnám, ledabylým přístupem k ochraně životního prostředí a s pocitem, že ochrana klimatu je pro nás, chudé Evropany, příliš drahá, velmi často v rozporu se západem Evropy. Odpovědné a osvícené politiky aby tu pohledal a současné politické reprezentace v ani jedné z visegrádských zemí to nejsou.

Ivan Štern: Sebevědomí němečtí Zelení a evropské volby

• Upravit
• Smazat

Kdo chce stavět, musí začít u základů. To je jedno z hesel, s nímž němečtí Zelení hodlají vyrazit do evropských voleb.

Zvyšující se popularitou zelených ve velké části západní Evropy poroste tlak i na naši střední a východní Evropu, aby přidala v boji proti globálnímu oteplování, aby zavřela své uhelné elektrárny, aby zdejší automobilky přestaly co nejdříve vyrábět špinavá benzinová auta.

Může to mít podobný ohlas a ještě větší dopad, než když nás západní Evropa „nutila“, abychom se postarali o byť malou část běženců ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších válkou postižených zemí. Všichni víme, jak to skončilo a rozhodně to nebylo tak, jak tvrdí někteří naši politici, že my jsme měli pravdu.

Podobně nemáme pravdu, když se tváříme, že z ekologie a boje proti globálnímu oteplování není třeba dělat absolutní prioritu. A že vlastně stačí, když uděláme pár rybníků, několik vodních nádrží a v lesích místo smrků vysázíme buky a bude vyřešeno. A že jsme moc chudí na elektromobily, na elektřinu z obnovitelných zdrojů a šetření energií vůbec.

Luboš Palata|foto: Jana Přinosilová

Mezi západní zelenou a naší „špinavou“ Evropou z toho může být další velká krize, ve svém základu podobná té migrační. Krize, v níž zase nebudeme mít pravdu, ale hlavně, když nakonec prosadíme svou. Protože to je to jediné, co umíme.

Autor je redaktorem Deníku