Luboš Palata: Česko-ruské fórum není nic špatného. Špatné je, jak bylo prezentováno české veřejnosti
V novinářském žargonu se tomu říká „nezvládnutá komunikace“. Vznik česko-ruského diskusního fóra podepsali ve středu v Moskvě na okraj návštěvy Miloše Zemana ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl a za ruskou stranu rektor Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Anatolij Torkunov.
Za normálních okolností by mohlo být vnímáno za důležitou součást prosazování zájmů a postojů demokratické České republiky vůči Rusku. Už sama osoba Petra Kratochvíla i sama instituce v podobě Ústavu mezinárodních vztahů jsou silnou zárukou toho, že se takové fórum nezmění v nějakého trojského koně putinovského režimu vůči České republice.
Jenže to by to nesměl Miloš Zeman chvástavě vykládat jako své dílo, které jen tak bokem dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na okraj summitu v Číně.
Kdyby se o vzniku fóra informovalo transparentně předem, kdyby mu předcházela dostatečná veřejná diskuse, kdyby bylo jasně řečeno, že tu nevymýšlíme nic nového, ale jen obdobu něčeho, co mají s Ruskem Poláci, Němci, či Francouzi, kdyby lidé, kteří fórum připravovali jasně vysvětlili o co v něm půjde a kdyby souběžně s tím vzniklo jako v onom Polsku fórum česko-ukrajinské, které by si naše velmi intenzivní vztahy s Kyjevem víc než zasloužily, vypadalo by to všechno úplně jinak.
Miloš Zeman by sice ztratil pro voliče vytvářenou zář všemocnosti, ale na druhou stranu by bývalí čeští velvyslanci a odborníci na východní Evropu nepodepisovali protestní petici, jako se to stalo v minulých dnech.
O čem je diplomacie
Protože pravda je taková, že na vzniku fóra se zásadním dílem podílel nejen zmíněný Ústav mezinárodních vztahů, ale i ministerstvo zahraničí. A Hrad, pokud nějakou roli hrál, tak pouze roli iniciátora a to ještě hloupě do poslední chvíle utajenou, ale pak o to víc dávanou na odiv.
Stačilo by přitom třeba jen tiskovým odborem Hradu zařadit podpis dokumentu o vzniku fóra do oficiálně představeného programu Zemanovy návštěvy, kde se přitom našlo místo i třeba na podpis dokumentu o spolupráci se Sverdlovskou oblastí. Nebo by informaci o foru mohl dát mluvčí pana prezidenta na svůj sledovaný Twitter, kde je například vládní speciál vyfocený hned z několika pohledů.
Jenže to by se mluvčí pana prezidenta Jiří Ovčáček musel soustředit na svoji skutečnou práci. Takto musel za Ovčáčka zaskakovat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který přitom do Ruska se Zemanem ani neletěl.
Ale ono je to vlastně logické. Diplomacie není o vyvolávání vášní, ale naopak o hledání shody, dialogu a uklidňování rozjitřených citů. Což je pravý opak toho, k čemu Jiří Ovčáček už skoro pět let na Hradě slouží. Pokud bude Miloš Zeman znovu zvolen, bylo by ale záhodno, aby si místo propagandisty a rozeštvávače pořídil skutečného mluvčího.
Autor je redaktorem MF DNES
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
