Luboš Palata: Černá Hora už pro vstup do Evropské unie udělala dost. Členství si zaslouží
Je to už víc než 12 let, kdy se Evropská unie naposledy rozšířila. Bylo to o Chorvatsko, tedy o zemi, která je pro Česko symbolem toho našeho „českého moře“. Teď by k tomuto českému moři mohl ještě kousek krásného jadranského pobřeží přibýt, protože jaksi mimo světla reflektorů se členství v Evropské unii přiblížila Černá Hora. A to dokonce nejvíce ze všech kandidátských zemí.
Nevelká půlmilionová, ale velice malebná a na své evropské zakotvení hrdá hornatá země v srdci Balkánu má k Česku podobně blízko jako zmíněné Chorvatsko. S Černou Horou, bojovným státem, který vydržel i tlak Osmanské říše, měli čeští vzdělanci čilé kontakty ještě v době, kdy byli Češi součástí rakousko-uherské monarchie.
Čtěte také
Černá Hora byla spolu se Srbskem součást zbytkové Jugoslávie. Od Srbska se odtrhla v roce 2006 a je dnes na rozdíl od Bělehradu členským státem NATO. I v mnoha dalších směrech udělala pro vstup do Evropské unie Černá Hora víc než většina balkánských kandidátských zemí.
Konstatuje to i nejnovější zpráva Evropské unie, podle níž je Černá Hora připravená ukončit vstupní rozhovory s EU už v tomto roce. A v roce 2028 vstoupit do Evropské unie.
Ospalé místo
Nebudeme si tvrdit, že do Evropské unie by v podobě Černé Hory vstoupila země, která by ji někam zásadně posunula. Ekonomická výkonnost Černé Hory je někde na polovině průměru EU, je to rozlohou i počtem obyvatel jedna z nejmenších zemí Evropy a jeden ze států, jehož příjmy závisí především na tom, jak se vydaří letní turistická sezóna.
Čtěte také
Když jsem letos navštívil Podgorici, hlavní město Černé Hory, kde žije třetina obyvatel celé země, působila na mě ospalým dojmem místa, kde se čas zastavil někdy kolem roku 1990.
Na druhou stranu je dnes Černá Hora místem, kde je euro oficiální měnou, současná proevropská vláda zvýšila skokově minimální mzdu a důchody na úroveň chudších unijních států a rozpočet ani ekonomiku to nepoložilo. A pro vstup do Unie je tu kolem 70 procent populace.
Zkouška na rozšíření
Černá Hora by byla pro Evropskou unii takovou zkouškou na skutečně velké rozšíření. O Ukrajinu, Srbsko, nebo v nějaké vzdálenější budoucnosti i demokratičtější Turecko. Šestiset tisícová země, byť relativně chudá, je pro Evropskou unii po všech stránkách zvládnutelným soustem.
Je tu samozřejmě obava z toho, aby Černou Horu neovládl nějaký další klon Viktora Orbána, kterým svým vetem komplikuje Evropské unii už roky život. Neříkám, že se to nemůže stát.
Ale na druhou stranu, slyšeli jste za posledních 12 let někdy, že by Evropě dělalo problémy Chorvatsko, které je přitom oním naposledy přijatým státem Evropské unie? Takže já bych to ani s tou Černou Horou neviděl tak černě.
Autor je evropským editorem Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
