Luboš Kreč: Vesmír zaměstnaneckých akcií
Ve světě investic a velkých peněz tomu nešlo v posledních dnech uniknout – vstup vesmírné společnosti SpaceX na burzu byl mimořádnou událostí. Šlo o největší emisi akcií všech dob, která navíc stvrdila postavení Elona Muska coby nejbohatšího člověka planety s majetkem přesahujícím bilion dolarů. Není ale zdaleka sám, kdo na tom vydělal.
Na Wall Streetu či v investičních patrech bank a fondů se burzovní premiéra SpaceX sledovala velmi napjatě především proto, že se očekávalo, že půjde o rekordní IPO, jak zní anglická zkratka pro primární úpis cenných papírů.
Čtěte také
A to se potvrdilo – společnost prodejem svých akcií vybrala od investorů 75 miliard dolarů, násobně víc, než se komu kdy podařilo. Navíc hned po svém vstupu na burzu se zařadila mezi několik málo firem světa, jejichž celková hodnota přesahuje dva biliony dolarů.
Záleží samozřejmě, jak se akcie SpaceX budou chovat v dalších dnech a týdnech, nicméně to, s čím trhy titul přijaly, je skvělá zpráva i pro další dva technologické šampiony, kteří chtějí letos vstoupit na burzu a které bedlivě sleduje celý svět: startupy OpenAI a Anthropic, jež pohání boom kolem umělé inteligence.
Zpeněžení zaměstnaneckých akcií
Je tu ale ještě jeden rozměr spjatý se SpaceX na burze. Nebyl to totiž jen Elon Musk, jehož jmění úpisem akcií dramaticky poskočilo vzhůru. Kromě něj totiž rázem, či spíš oficiálně, výrazně zbohatli také bývalí a stávající pracovníci společnosti, kteří získali zaměstnanecké akcie.
Čtěte také
Podle analýzy společnosti Hill se po vstupu SpaceX na burzu stalo 4400 lidí formálně dolarovými milionáři a zhruba 400 z nich dokonce rázem disponuje jměním přes 100 milionů dolarů. To vše díky tomu, že dostali akcie jako formu motivace, aby do firmy vůbec nastoupili v dobách, kdy jí věřil jen málokdo a kdy jim třeba nemohla nabídnout ani nejlepší možné finanční podmínky.
O zaměstnaneckých akciích, které jsou v americkém startupovém světě naprosto běžné, se hodně diskutuje i u nás, ale rozumný a opravdu funkční model stále nemáme.
Přitom právě příklad SpaceX ukazuje, jak užitečný mechanismus to je: slibná firma touto cestou může nabrat lidi, na které by sice nemohla za normálních okolností dosáhnout, ale správná vize a možnost někdy v budoucnu slíznout pomyslnou finanční smetanu funguje jako skvělá náborová motivace.
Čtěte také
V Americe faktické zpeněžení zaměstnaneckých akcií probíhá obvykle vstupem firmy na burzu, což je v tamním prostředí běžná cesta. V Evropě a v Česku to tak časté není, ale to ničemu nepřekáží – úplně stejně to pro klíčové zaměstnance může fungovat ve chvíli, kdy se firma prodá většímu hráči, nebo do ní vstoupí silný investor.
Zaměstnanecké akcie, někdy známé pod anglickou zkratkou ESOP, mohou být neuvěřitelně funkční a inspirativní nástroj, jak nalákat talentované a dravé lidi. Přesně takové potřebují mladé a dynamické společnosti, které mají potenciál rozhýbat celou ekonomiku. SpaceX je toho skvělým příkladem. Snad si toho proto všimnou konečně i čeští a potažmo evropští politici.
Autor je zástupce šéfredaktora serveru Czech Crunch
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
