Logopedka: Řeč je o emocích. Proto jsou první slova po úrazech mozku často ta úlevná

10. květen 2017

Lidé po úrazech, při kterých byl poškozen mozek, se často učí znovu mluvit. Jak obtížný je tento proces a jaké metody používá moderní logopedie? Hostem Magazínu Leonardo byla klinická logopedka Ivana Šemberová, která se specializuje na pacienty s poškozením mozku.

Podle ní učit někoho znovu mluvit je těžší, než učit ho mluvit poprvé. „S malým dítětem je často mnohem lepší motivace. Dítě můžete nalákat na bonbónky, na obrázky, pracuje se více s rodiči. U dospělého člověka, který už rozvinutou komunikaci měl a náhle jí ztratil, nastupuje vliv psychiky, vliv rodiny a tak dále.“

„Vždy je to proces na několik měsíců i let. Pokud ale přijde dítě s jednoduchou vadou výslovnosti, pak je to otázka několika týdnů a práce je to mnohem radostnější,“ přiznává logopedka.


O tom, jak bude probíhat vlastní terapie, rozhoduje hlavně rozsah a lokalizace poškození mozku, pak také velmi záleží na osobnosti člověka. „Vždy se pracuje lépe s člověkem, který byl bavič, který rád komunikoval, rád četl. Není to ani přímo úměrné vzdělání. Opravdu záleží na tom, jaké měl člověk předtím komunikační schopnosti.“

Jaký je postup v takových případech? „Složitý. Musíme vycházet z toho, jaké bylo poškození, jak velký je jeho rozsah a jaký je typologicky člověk, co se týče komunikace, včetně toho, jak chce mluvit.“

Záleží i na tzv. socioekonomickém statusu člověka a jeho rodiny, a jak ta se zapojí do terapie. „Terapie je úspěšnější tím víc, jak velký se vybuduje tým, který se o pacienta stará.“

„V případě, že je poškozena i schopnost vnímání, se musí pacient hlavně přivést k tomu, že mu nikdo nerozumí,“ vysvětlila logopedka.

Ta se snaží v terapii vycházet z toho, co měl člověk rád. „Jestli to byl zahrádkář, tak jsem ochotná si nastudovat kytičky, pokud měl rád zvířata, začínáme s atlasem psů.“

„Jsem přesvědčena, že řeč je velmi spojena s emocemi, ať s pozitivními, nebo s negativními. Proto také kolikrát první slova po úrazech nebo poškození mozku, kde je poškozeno řečové centrum, bývají úlevná slovíčka jako mrcha, ty vole a vše co je spojeno s emocemi,“ shrnula Ivana Šemberová.

autoři: jkl , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.