Literu za publicistiku získala kniha o ADHD. „Mám radost, že pomáhá lidem,“ říká autorka
Jedenáct autorů těch nejlepších knih loňského roku v sobotu večer na jevišti pražského Stavovského divadla převzalo ceny Magnesia Litera. Nejúspěšnějším titulem roku 2025 z pohledu porotců je Mariborská hypnóza od Dory Kaprálové. V kategorii publicistika, jejímž partnerem je Český rozhlas Plus, zvítězila kniha Roztěkané s podtitulem Jak se žije ženám s ADHD od autorek Jany Srncové a Kláry Kubíčkové.
I když atmosféra předávání byla veselá, moderátoři ani vítězové se nevyhnuli apelování na současnou situaci ve veřejnoprávních médiích i v kulturní politice.
Čtěte také
Mezinárodní politiku glosovala, i když nepřímo, právě Dora Kaprálová, vítězka knihy roku. Její Mariborská hypnóza je fantaskní román, kde se místí autorčina erudice, schopnost zpracovávat velké dějiny fiktivně, a přece tak chytlavě, že se čtenář vrhne na dohledávání toho, jak to bylo doopravdy.
Mariborskou hypnózu si můžete poslechnout jako četbu na pokračování na webu Vltavy. Stanice Český rozhlas Vltava také získala cenu za přínos knižní kultuře.
Svoji roli měl na ceremoniálu i Český rozhlas Plus. Šéfredaktor Josef Pazderka předával cenu v kategorii publicistika, které je Plus už třetím rokem partnerem. Získali ji autorky knihy Roztěkané Klára Kubíčková a Jana Srncová. Jejich knížka o ženách s ADHD podle jejich slov zlepšuje povědomí o téhle problematice mezi čtenáři a čtenářkami, ale i v odborné veřejnosti mezi lékaři.
„Mě ta kniha pořád ještě nese, tak je to radost. Radost z toho, že pomáhá lidem. Že ty ženy si můžou říct: nejsem rozbitá, nejsem líná, nejsem neschopná, ale že opravdu najdou nějaké řešení,“ říká Jana Srncová.
Přehled oceněných titulů najdete ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
