Literatura je zrcadlem společnosti. Můžeme poznat i běžný život arabského světa, věří překladatelka

„Vždy si je potřeba uvědomit, že naše vnímání reality není to jediné – a určitě není to jediné správné. Stejně jako neexistuje jediné správné vnímání toho, co je dobře, či špatně. Jak bychom měli žít nebo se za každou cenu snažit vnucovat naše postoje a ideály jiným kulturám. To se ostatně může ukázat jako kontraproduktivní – jako v Afghánistánu,“ dodává Jeníková.

Čtěte také

První čínský erotický román cenzuroval už autor sám, pasáže dopsal až obdivovatel, říká překladatel Molčanov

To, že arabský svět dvakrát nechápeme a dostáváme se do stereotypů, ale Jeníková nakonec až tak neodsuzuje.

„Je nesmírně těžké po médiích požadovat, aby reflektovala běžný život na celém světě. Já vždy, když na tuto debatu někde dojde, říkám: Ale třeba o Venezuele také nic nevíme. Nemůžeme očekávat obrázky běžného každodenního života, když se tam neděje nic zásadního.“

Jedinou možností, jak běžný život poznat, je tak přes arabskou literaturu. „Jsem přesvědčená, že próza a do značné míry i poezie je v podstatě zrcadlem společnosti a skutečného života. Dá se v ní najít spousta věcí, která se do zpravodajství, do médií oprávněně nedostane. A je velká škoda, že je u nás zájem ze strany nakladatelství o překlady současné arabské literatury mizivý.“

Jen tři romány

Zdá se to neuvěřitelné, ale z arabštiny do češtiny byly za posledních dvacet let přeloženy pouze tři romány. „Popravdě – máme ještě pár sbírek povídek. A to je všechno.“

Čtěte také

Kundera mi otevřel dveře k české literatuře. Velkým spisovatelem by byl i Ota Pavel, říká překladatel

Není o ně ani zájem mezi nakladateli.

„Pokoušela jsem se Jakobijánův dům, který napsal Alá Al-Aswání, prosadit k překladu několik let. Sama jsem na něj narazila při psaní diplomové práce a přišla mi jako naprosto neskutečná kniha. Protože v ní otevřeně píše snad o všech neduzích egyptské společnosti – od nepotizmu, přes radikální postavení žen a je tam i postava homosexuálního šéfredaktora, což je velké téma. Protože homosexualita je ve většině arabských zemí trestně postižitelná,“ popisuje.

Překladatelka tvrdí, že sice o Blízkém východě rádi píšeme, ale nečteme to, co Arabové sami o sobě říkají nebo píší. „Pak tady máme arabské romány, nicméně ty u nás vychází v překladech přes další jazyky.“ A kromě toho že dochází k významným posunům v textu, tak nejsou ani kvalitně přeloženy, dodává Jeníková.

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptal se Petr Vizina.