Listopad 1989 a čekání na poslední slovo armády

Miroslav Štěpán (v popředí uprostřed) během vojenské přehlídky, 28. října 1989
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslav Štěpán (v popředí uprostřed) během vojenské přehlídky, 28. října 1989

Jednou z otázek, kterou si kladli demonstranti v ulicích v listopadu 1989, byla i ta, jak se zachová armáda – jestli se vedení komunistické strany, ztrácející moc, pokusí využít k udržení postavení vojsko.

Armáda půjde s lidem

V souvislosti s listopadem 1989 se nejčastěji cituje výrok tehdejšího ministra obrany, komunisty Milána Václavíka. V pátek 24. listopadu 1989, ve chvílích, kdy vedení komunistické strany jednalo o reakci na týden trvající demonstrace, Václavík na zasedání řekl:

„Navrhuji uvést do bojové pohotovosti armádu, bezpečnost, milici. Bez nějakých zásahů, jen aby tyto složky byly připraveny, jestliže k něčemu dojde, věci řešit. Není možné čekat, až nám něco udělají, je potřeba mít tyto síly připraveny.“ Na tomto zasedání ale celé Jakešovo vedení odstoupilo a zdálo se, že k vojenskému potlačení demonstrací nedojde.

Jenže lidé v ulicích museli brát vážně Václavíkův projev ze čtvrtka 23. listopadu, který odvysílal rozhlas i televize. Václavík řekl, že armáda „půjde jako vždy s lidem“, což znělo spíš jako vyhrůžka než uklidnění. Armáda po roce 1945 nikdy nešla s lidem, ale s komunistickou stranou.

Informace byly jen ze zahraničí

Zajímavé informace přicházely ze Svobodné Evropy. Redaktor Karel Moudrý sledoval návštěvu maďarského ministra obrany Ference Karpatiho v Praze 20. až 22. listopadu 1989. Po návratu poskytl Karpati novinám rozhovor, ve kterém se zmínil o „ustaraném ministru Václavíkovi“, který se k možnosti vojenského řešení vyjadřoval „zdrženlivě“.

Karpati si byl jistý, že v Praze k vojenskému zásahu nedojde. Při čtení britského tisku zaujala rozhlasové novináře zpráva z novin The Times z 24. listopadu 1989, které citovaly osoby blízké tehdejšímu premiérovi Ladislavu Adamcovi; podle zprávy byly pověsti o vojenském zásahu v Praze nepodložené.

Ve stejný den ale britské noviny The Guardian citovaly pražského zpravodaje, který se poptával ve vedení tehdejší armády. Několik vysoce postavených důstojníků mělo říci, že budou bránit komunismus. Happy end tedy ještě nebyl na obzoru.

A vojna bude kratší

Přišel 3. prosince 1989, kdy prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu Ladislava Adamce. Vydržela jen několik dní, protože nesplňovala představy občanské opozice. Její programové prohlášení bylo ale prvním jasným slovem, že armáda nezasáhne:

„Jediným posláním armády je ochrana mírového života obyvatelstva. Vláda rozhodně odmítá řešit politické záležitosti jinými prostředky než výhradně politickými,“ řekl Adamec, když četl programové prohlášení.

Postupnou proměnu armády v listopadu a prosinci 1989 a to, jak se vše odrazilo v rozhlasovém vysílání, připomíná pořad z cyklu Archiv Plus. Do atmosféry bouřlivých dnů nahlédneme díky dochovanému zpravodajství Československého rozhlasu i díky hodinám komentářů z vysílání Rádia Svobodná Evropa.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související