Listopad 1989 a čekání na poslední slovo armády
Jednou z otázek, kterou si kladli demonstranti v ulicích v listopadu 1989, byla i ta, jak se zachová armáda – jestli se vedení komunistické strany ztrácející moc, pokusí využít k udržení postavení vojsko.
Armáda půjde s lidem
V souvislosti s listopadem 1989 se nejčastěji cituje výrok tehdejšího socialistického ministra obrany. V pátek 24. listopadu 1989, ve chvílích, kdy vedení komunistické strany jednalo o reakci na týden trvající demonstrace, Milan Václavík na zasedání řekl:
„Navrhuji uvést do bojové pohotovosti armádu, bezpečnost, milici. Bez nějakých zásahů, jen aby tyto složky byly připraveny, jestliže k něčemu dojde, věci řešit. Není možné čekat, až nám něco udělají. Je potřeba mít tyto síly připraveny.“
Na tomto zasedání ale celé Jakešovo vedení odstoupilo a zdálo se, že k vojenskému potlačení demonstrací nedojde. Jenže lidé v ulicích museli brát vážně první Václavíkův projev ze čtvrtka 23. listopadu, který odvysílal rozhlas i televize.
Václavík řekl, že armáda „půjde jako vždy s lidem“, což znělo spíš jako vyhrůžka než uklidnění. Armáda po roce 1945 nikdy nešla s lidem, ale s komunistickou stranou.
Informace byly jen ze zahraničí
Zajímavé informace přicházely ze Svobodné Evropy. Redaktor Karel Moudrý sledoval návštěvu maďarského ministra obrany Ference Karpatiho v Praze, a to 20. až 22. listopadu 1989. Po návratu poskytl Karpati novinám rozhovor, ve kterém se zmínil o „ustaraném ministru Václavíkovi“, který se k možnosti vojenského řešení vyjadřoval „zdrženlivě“. Karpati si byl jistý, že v Praze k vojenskému zásahu nedojde.
Čtěte také
Při čtení britského tisku ale zaujala rozhlasové novináře zpráva z novin The Times z 24. listopadu 1989. Ty totiž citovaly osoby blízké tehdejšímu premiérovi Ladislavu Adamcovi; podle zprávy byly pověsti o vojenském zásahu v Praze nepodložené.
Ve stejný den ale britské noviny The Guardian citovaly pražského zpravodaje, který se poptával ve vedení tehdejší armády. Několik vysoce postavených důstojníků mělo říci, že budou bránit komunismus. Happy end tedy ještě nebyl na obzoru.
A vojna bude kratší
Přišel 3. prosinec 1989, kdy prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu Ladislava Adamce. Vydržela jen několik dní, protože nesplňovala představy občanské opozice. Její programové prohlášení bylo ale prvním jasným slovem, že armáda nezasáhne.
Čtěte také
„Jediným posláním armády je ochrana mírového života obyvatelstva. Vláda rozhodně odmítá řešit politické záležitosti jinými prostředky než výhradně politickými,“ řekl tehdy Adamec, když četl programové prohlášení.
Postupnou proměnu armády v listopadu a prosinci 1989, a to jak se vše odrazilo v rozhlasovém vysílání, připomíná pořad z cyklu Archiv Plus. Do atmosféry bouřlivých dnů nahlédneme díky dochovanému zpravodajství Československého rozhlasu i díky hodinám komentářů z vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Související
-
Listopad 1989: Občanské fórum založeno
Občanské fórum bylo politické hnutí, které bylo založeno 19. listopadu 1989, tedy dva dny po začátku takzvané „sametové revoluce“, v pražském Činoherním klubu.
-
Naštvanost na stupiditu režimu byla tehdy obrovská, vzpomíná na listopad 1989 Žáček (ODS)
Významný český politolog Jiří Pehe napsal, že v listopadu 1989 netoužila dosavadní mlčící většina ani tak po svobodě, jako po materiálně lepším životě.
-
Sekretariát ÚV KSČ jako slepé střevo. Listopad 1989 očima šéfredaktora Rudého práva
Víme už vše o listopadu 1989 a detailech pádu komunistické moci? Nové informace přináší i deník tehdejšího šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Hořeního.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
