Listopad 1945: Zdravý rozum lidstva vyžaduje postihnout ty, kteří využili moc, aby uvedli do pohybu zlo
Konec jednoty mocností nebo zahájení Norimberského procesu s válečnými zločinci – to jsou jen dvě z mnoha událostí, které se odehrály před osmdesáti lety, v listopadu 1945. Co zajímavého se dělo během prvního poválečného podzimu? To připomene repríza pořadu z cyklu Dokument Plus, který v roce 2005 připravil Milan Kudrys.
Půl roku po ukončení války v Evropě bylo i těm největším optimistům při čtení novin jasné, že jednota protihitlerovské koalice bere za své a že obraz krásného, nekomplikovaného světa, ve který mnozí na jaře věřili, je pouhou iluzí.
Čtěte také
Na straně jedné stál Sovětský svaz, mocnost s ohromným renomé, mocnost, která dokázala osvobodit půl Evropy, a mocnost, jenž chtěla vyvážet bolševické zřízení za své hranice. Na straně druhé byla Velká Británie a Spojené státy. Mocnosti, jejichž představitelé, i když to neříkali naplno, Stalinovi nevěřily a věděly, že mu jde jen o rozšíření vlivu.
O jednotě nemohla být řeč. Pomalu se začínal stupňovat konflikt, který mohl kdykoliv přerůst ve válku o podstatu Evropy a její hodnoty. Dneska víme, že žádná taková horká válka nevypukla. Lidé v listopadu 1945 ale žádné takové poznání neměli. Mnozí si proto kladli otázku, kdo by byl vítězem?
Sovětský svaz s miliony unavených vojáků, kteří by se však chtěj nechtěj opět pustili do boje a bez větších problémů by mohli doslova ušlapat vojáky Britů a Američanů? Nebo by zvítězili angloameričtí stratégové, kteří by možná přes počáteční váhání použili atomovou bombu? I když nevěděli, kdo by byl vítězem, právě atomová bomba se na podzim roku 1945 stala klíčovým bodem diplomatických jednání.
Norimberk
Na sklonku měsíce listopadu 1945 byla v Norimberku zahájena série procesů proti nacistickým válečným zločincům. Procesy trvaly před Mezinárodním vojenským tribunálem až do 1. října roku 1946.
Čtěte také
„Zdravý rozum lidstva vyžaduje, aby se zákon neomezoval pouze na trestání drobných lidí za drobné trestné činy. Zákon má postihnout i ty, kteří získali ohromnou moc a využívali ji záměrně k tomu, aby uvedli do pohybu zlo, jež neušetří ani jediného krbu na světě.“
Těmito emotivními slovy vznášeli žalobci čtyř vítězných mocností svá obvinění proti 177 německým a rakouským pohlavárům. Největší pozornost pochopitelně vzbuzoval proces, v němž bylo souzeno 21 nejvyšších činitelů třetí říše.
V archivu Českého rozhlasu se uchoval unikátní kratičký záznam z jednání hlavního norimberského tribunálu. Začíná nejprve slovy soudce, který vyzve Hermanna Göringa, aby odpověděl na otázku, zda se cítí vinen ve smyslu žaloby. Pak je slyšet rázný Göringův krok. Göring se pokouší něco říci, ale soudce jej zastaví údery kladívka a napomene ho. Po Göringovi na stejnou otázku odpovídá Rudolf Hess, Joachim von Ribbentrop a Wilhelm Keitel.
Poslechněte si celý Dokument Plus, který vysíláme v repríze. Dozvíte se, co dalšího se dělo v listopadu 1945.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
