Lisabonskou reformní smlouvu schválili Němci a Rakušané

Před hlasováním spolková kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že smlouva je dobrá nejen pro Evropu, ale především pro Němce samotné. Šéf sociálních demokratů Kurt Beck upozornil, že jeho strana je sice pro schválení této smlouvy, ale schází jí sociální vize. Ty budou stát ve středu její snahy o prosazení do společné politiky Evropské unie. Strana levice, která hlasovala proti, ji považuje za neoliberální, a proto o ní má být rozhodnuto prostřednictvím referenda.

Podobný požadavek zazněl včera i na jednání horní komory rakouského parlamentu, který hlasy sociálních demokratů, lidovců a Zelených dva týdny po schválení poslaneckou sněmovnou schválil lisabonskou reformní smlouvu. Zatím co v Berlíně o to žádala krajní levice, ve Vídni pak krajní pravice Svobodných a haiderovské BZÖ. Jörg Haider označil spolkovou radu za "luxusní zařízení republiky," které by bylo třeba rozpustit. Posledním pokusem jak situaci zvrátit, je snaha občanského sdružení "Zachraňte Rakousko!" podat ústavní stížnost proti rozhodnutí obou komor parlamentu. Rakouský spolkový prezident nemá právo veta a jeho podpis pod smlouvou je prakticky zajištěn.

V Německu do podpisu smlouvy prezidentem je v cestě její projednání v horní komoře - Spolkové radě a před ústavním soudem v Karlsruhe. O tomto problému spolu hovořili i oba prezidenti Horst Köhler a Václav Klaus , který včera skončil dvoudenní státní návštěvu Německa. Köhler již v roce 2005 odmítl podepsat zákon, kterým německý parlament ratifikoval původní a později odmítnuté evropské ústavy, dokud ji ústavní soud neprojedná. Postoje obou prezidentů však se rozcházejí, protože zatím co německý je jejím zastáncem, český jejím kritikem. Shodou okolností včera náš senát rozhodl obrátit se na ústavní soud, aby posoudil její soulad s naším ústavním pořádkem. Prezident Klaus zdůraznil, že bude respektovat většinový názor české politické scény a nebude klást jí překážku, pokud bude přijata ústavními orgány. V následné přednášce v berlínské Bertelsmannově nadaci však kritizoval Unii jako umělé sbratření. Vyjádřil obavu ze ztráty svobody pro obyčejné lidi a požadoval, aby Unie vrátila své kompetence zpět na národní úroveň.

Dnešní německý tisk věnuje velkou pozornost včerejšímu rozhodnutí spolkového sněmu velkou většinou schválit reformní lisabonskou smlouvu. Frankfurter Rundschau zdůrazňuje, že když se nepodařilo získat lepší Evropskou ústavu, pak je nutno souhlasit s druhou alternativou. Süddeutsche Zeitung poznamenává, že stejně normální občan těžko pochopí její obsah. Chce však Evropskou unii ze strachu před nezaměstnaností a levnou konkurencí. Jde o byrokratickou smlouvu bez svatozáře, která má však historický význam. Die Welt varuje, že smlouva není ještě pod střechou. V Irsku bude plebiscit a v Karlsruhe se bude projednávat stížnost bavorského křesťansko sociálního politika Petera Gauweilera. Je dobré, že existuje tato žaloba, protože smlouva z Lisabonu má elementární význam pro příští politiku. Je proto důležité kompetenční práva Bruselu právně potvrdit. Evropa potřebuje jasnost a důvěru svých občanů Vše ostatní by byla hazardní hra s demokracií.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .