Linhartův včelí úl může pomoci včelařům na celém světě

19. červen 2015
Roman Linhart se svým vylepšeným úlem

Termosolární včelí úl, který zkonstruoval Roman Linhart ze Střední zemědělské školy v Chrudimi, může znamenat revoluci v boji proti varroáze. To je choroba, díky které se rodí včely bez křídel, se zakrnělými sosáky nebo se špatným počtem nohou. Linhartův úl umožňuje zabít přenašeče varroázy, kleštíka včelího, a to bez použití chemie. Technologie ale zatím nebyla podrobena vědeckému zkoumání.

Princip nového úlu je jednoduchý. Čelní stěna je tvořena z ditermického skla, které se používá například v eurooknech. Jeho funkcí je propustit do úlu sluneční světlo a teplo, ale nepustit jej ven. Vrchní strana úlu je z tmavého plechu, na kterém je odnímatelná stříška. „Včelař si vybere den, kdy se oblačnost pohybuje na zhruba 30 procentech a kdy je teplota nejméně 20 stupňů. Ráno sejme z úlu střechu a v úlu začne vzrůstat teplota. Nesmí se ale nechat vystoupat výše, než je 47 stupňů,“ popisuje Linhart používání úlu.

Včely dokážou úly i ochlazovat

Právě udržení správné teploty v úlu je klíčové. Při teplotě vyšší než 35,5 stupně se kleštík přestane množit. Pokud se podaří dosáhnout teploty vyšší než 40 stupňů, a to po dobu alespoň dvou hodin, kleštík začne umírat. Dvouhodinová „solární terapie“ podle Linharta zahubí zhruba 80 procent roztočů. Pokud bude včelař léčbu několikrát opakovat, může škůdce v úlu zredukovat na minimum.

Koncept tepelného boje proti roztoči kleštíkovi včelímu (Varroa destructor) je přitom znám již asi 30 let. Ohřívání úlů zkoušel i Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského. Pokusy ale prý v té době selhaly, protože včely udržují teplotu v úlu na úrovni 34,5 stupně Celsia a pokud je vyšší, začnou úl ochlazovat. „Včelstvo uchladí dva za sebou puštěné kadeřnické fény, což je 2 000 wattů,“ popsal Titěra zkušenosti z ústavu. K Linhartovu úlu je tak skeptický, protože při pokusech v ústavu se jednak nepodařilo zvýšit teplotu v celém úlu a jednak se zvýšenou teplotu nepodařilo udržet po dostatečně dlouhou dobu.

Včely a larvy napadené kleštíkem zhoubným

Čtěte také

Chemie je nafouknutý strašák, tvrdí Titěra

„Jediné, co se nám osvědčilo, bylo to, že jsme smetli včely z úlu do plechového bubnu a ten jsme ohřáli. Zvlášť jsme potom ohřáli i plástve. Ale včelaři chtějí to, co je nejméně pracné, což tato metoda vážně není. Včelař raději zapálí knot, nebo aplikuje kyselinu mravenčí. Navíc, je obrovské klišé, že chemie se dostává do medu“ dodal Titěra.

Linhart ale námitky odmítá právě s odkazem na konstrukci úlu. „Úl musí mít větší výkon, než včely dokáží uchladit. Navíc je dobře tepelně izolovaný,“ tvrdí. Na jeho úlech jsou i teplotní čidla, která sledují teplotu v různých částech úlu. Teplota samozřejmě nesmí vystoupat příliš vysoko, aby se neroztavily plástve. „Pokud včelař ví, že maximální teplota je 47 stupňů a této teploty úl dosáhl, nasadí na něj střechu, čímž se zakryje horní ohřevný plech a teplota v úlu začne pomaličku klesat,“ přiblížil Linhart mechanismus fungování jeho výrobku. Na teplotu pod 40 stupňů podle něj úl vychladne za zhruba dvě až tři hodiny.

Detailní záběr na česno úlu se spokojenými včelami

Škody jdou do milionů

V zimě 2007 až 2008 vyhynula následkem varroázy zhruba třetina všech včelstev v České republice a škody včelaři vyčíslili na více než 100 milionů korun. Samotná varroáza se přitom ve střední Evropě objevila relativně nedávno, v druhé polovině 70. let minulého století. Kleštík včelí původně parazitoval na včele východní, která obývá východní části Asie. Ta má však s kleštíkem dlouhodobou evoluční zkušenost a umí se mu na rozdíl od včely medonosné bránit. „Asi jako když se do Nového světa dostala chřipka,“ přirovnal nákazu Linhart.

Jestli právě jeho návrh včelího úlu pomůže ztráty, způsobené roztočem snížit, je otázkou. V Linhartův prospěch hovoří zkušenosti jeho zákazníků, kteří od něj úly kupují. Empirická studie, která by ale přesně popsala, jakou má úl účinnost však neexistuje, a Výzkumný ústav včelařský na ni podle Titěry momentálně ani nemá prostředky. Souboj dvou přístupů ke včelařství tak zatím nemá jasného vítěze.