Lidskou zlobu a negativitu v živočišné říši neznáme, popisuje výzkumník zemědělské univerzity Vorel

16. říjen 2022

Ve válkách strádají lidé, ale i zvířata. „Volně žijící živočichové na Ukrajině trpí. Nesrovnatelně méně než člověk, ale důsledky válečných konfliktů velmi často znamenají i velký posun v dopadu na životní prostředí, na biodiverzitu a na to, jak pak krajina funguje a působí,“ vysvětluje Aleš Vorel, pedagog a výzkumník z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Zvířata ale rozhodně neznají zlobu. „Zloba to není, spíš jde o agresivitu, která je přirozenou součástí predátorů. Bez agrese nemůže docházet k útokům, které jsou vedeny snahou uživit se. Predátor ale ani nemá jinou možnost než zabíjet. Je to jeho zdroj potravy.“

Čtěte také

„V organismu predátora dojde k velmi silné mobilizaci. Musí se takzvaně trochu naštvat, což v něm vyvolá sílu. Znáte to – když se naštvete, tak zvednete daleko větší skříň.“

„Ale takovou tu zlobu a negativitu, kterou člověk uplatňuje vůči jiným, to v živočišné říši neznáme. Pochopitelně, že agresivní jsou i jiné druhy, například býložravci. Pokud jsou teritoriální, tak mají mezi sebou agresivní reakce a dochází k útokům, které mohou způsobit i smrt. To je běžné, ale není to ono zlo.“

Stres z války

Bomby nad hlavou, střelba a výbuchy – to všechno způsobuje hluk a také stres pro celou zvířecí říši. Bouchání silvestrovských dělobuchů a jejich vliv na naše domácí mazlíčky zná dobře každý chovatel. „Musí tam docházet k decimaci a vysloveně silným reakcím živočichů, což na všechny působí stresově.“

Čtěte také

Pes se na Silvestra schová pod postel – a to samé by podle výzkumníka Vorla chtěla i zvířata volně žijící. „Zpozorní, jsou stresováni a mohou strádat. A protože pochopitelně nejsou schopni ani účinně lovit, jsou vyhnáni ze svých stanovišť, ve kterých hledají potravu. Takže těch dopadů války může být mnoho.“

A některé druhy mohou být decimovány i ze strany člověka v obléhaných městech. Lidé mají hlad, a tak se snaží ulovit i nějaké to zvíře.

Když pedagog a výzkumník České zemědělské univerzity odhlédne od války na Ukrajině, tvrdí, že se naše krajina a biodiverzita v posledních sto letech nesmírně změnila.

„To, co se tady vyvíjelo stovky tisíc let, prošlo během pouhých sta let masivními změnami, což můžeme sledovat na všech taxonomických úrovních rostlin, živočišných druhů, bezobratlých, obratlovců, savců.“

Čtěte také

„Kam se podíváme, tam vidíme markantní změny, které jsou čistě důsledkem změny člověka v přístupu ke krajině, zemědělství, zejména ke spotřebě zdrojů. Souvisí to i s tím, že se člověk ,odpřírodnil‘. Polovina společnosti Evropy žije ve městech a k přírodě nemá intenzivní denní přístup a vztah.“

Ještě někdy ve 30. letech pracovalo 80 až 90 procent lidí v zemědělství, dnes je to kolem 4,5 procenta. „To je obrovský přerod a s přírodou přicházíme do styku jen o víkendu, kdy vyjedeme z měst, což je nedostatečné.“

„Člověk z krajiny zmizel a s ním se převrátil i způsob hospodaření. To vše velmi silně působí na druhy – některé z krajiny zmizí, některé z toho naopak profitují.“

Aleš Vorel, výzkumník z České zemědělské univerzity

Celé Hovory Evy Hůlkové najdete audiozáznamu. Dozvíte se, co to znamená, když člověk ztratí paměť soužití s různými druhy zvěře.

autoři: Eva Hůlková , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.