Lidská mise na Mars: Děláme malé krůčky, ale nezbytně nutné, tvrdí expert

Momentálně je na cestě evropsko-ruská mise Exomars 2016. Jejím cílem je zkoumání atmosféry červené planety a přistání na povrchu Marsu s modulem, který má na sobě přístroje schopné měřit změny při průchodu těles atmosférou.

„Evropa tím sbírá zkušenosti, které se budou v roce 2020 hodit, až tam pošleme šestikolové vozítko, které bude zkoumat, zda na Marsu byl někdy život,“ popisuje expert.

Toto vozítko bude disponovat skládacím vrtákem, který v plně rozloženém stavu bude měřit dva metry. „Povrech Marsu je spalován sluneční radiací, a i kdyby tam byly stopy života, tak sluneční radiace by je zničila,“ vysvětluje Majer.

„Střízlivé odhady NASA hovoří o cestě člověka na Mars v roce 2040. Myslím si, že to je reálný termín, ale je otázkou, jak do všeho vstoupí soukromé firmy, jako třeba SpaceX Elona Muska.“

Podle výpočtů tato radiační zóna dosahuje do hloubky 1,5 metru. „Pokud ale budeme zkoumat vrstvy, které leží níže, máme šanci, že narazíme na vzorky, které nejsou sluneční radiací spálené,“ soudí znalec.

„Tak budeme moci odpovědět na otázku, která nás pálí dlouhé desítky let: jestli na Marsu někdy byl život,“ konstatuje Majer.

A jak pokračuje příprava lidské mise k Marsu? „Jsou to drobné krůčky, ale jsou nezbytně nutné. Musíme si uvědomit, že jen let k Marsu bude trvat 9 měsíců, pak tam budeme chvíli pracovat, a potom se budeme devět měsíců vracet.“

„Při cestě, které bude trvat asi dva roky, se může cokoli pokazit, proto musí být přístroje maximálně spolehlivé. Dnešní systémy podpory života sice spolehlivé jsou, ale troufne si někdo s nimi vyslat posádku k Marsu?“ klade si ústřední otázku mise na Mars Dušan Majer.