Lidé stále více přicházejí s tím, že je děsí svět. Pomáhám jim najít vlastní misi, míní psycholog

Čtěte také

Jistota a bezpečí při rozpadu světa? Je to výzva, vyžaduje velkou dávku snahy, říká psycholožka

„Ještě před měsícem či rokem to bylo spíš výjimečné, dnes lidé více přicházejí přímo s tím, že je svět děsí,“ upozorňuje psychoterapeut ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Politická situace ve světě tak podle něj stále více ovlivňuje agendu, se kterou za ním lidé přicházejí. Například ruská válka na Ukrajině vyvolala v Česku vlnu solidarity i nejistotu ohledně toho, jak v takové situaci žít.

„Má základní otázka v tomhle je, pojďme hledat, co je za těchto okolností vaše mise,“ vysvětluje psycholog. „Snažím se lidem pomoci identifikovat, jaký je jejich úkol za této konkrétní situace, kterou nemohou přímo ovlivnit.“

Čtěte také

Miliony lidí se obracejí na AI jako na formu terapie. Pomůže, nebo uškodí?

Pomyslnou misí tak pro někoho může být i schopnost držet své přesvědčení. „A ve chvíli, kdy přijde společenská únava, lidi začnou nadávat na Ukrajince, tak pořád držet, že je to napadená země, které je potřeba pomáhat. To je potřeba hrozně moc.“  

Terapeuti klientům nabízí chráněné prostředí. V plné soustředěnosti se věnují jen příchozímu, kterého jinak neznají. Podle psychoterapeuta tak vzniká svébytný druh intimity odlišný od přátelských vztahů. I ty bychom ale měli udržovat.  

„Pěstujme to současně a terapeuta si najděme, ne když je nám úplně špatně, ale když cítíme, že nás něco hodně zajímá a že bychom si v tom potřebovali více rozumět,“ doporučuje Siřínek.

„Pochopení zážitkem“

Ve své praxi využívá psycholog metodu, díky které může klient – ať už individuálně, nebo ve skupině – odlišně prožít situaci, která se v minulosti nestala správně. Skutečné zážitky spojené například s nespolupracujícími rodiči tak nově vyváží alternativní obraz a prožitek fungující domácnosti.

Čtěte také

„Muži nebrečí.“ „Chlapi si nestěžujou.“ Co brání mužům s duševními problémy říct si o pomoc?

„Říkáme tomu antidotum, to znamená, že je to pochopení, zážitek, o kterém předpokládáme, že se v mozku zapíše na správné místo,“ přibližuje psycholog takzvanou Pesso Boyden psychomotorickou terapii.

„Je to vlastně takové pochopení zážitkem,“ vysvětluje. „Neděláme žádnou chirurgii, že bychom něco amputovali. Ty naše vzpomínky tam zůstávají a tohle je skutečně taková alternativa.“

V rámci metody klient ani tak neprožívá situace, jako spíše vzorce a schémata, ve kterých dlouhodobě vyrůstal. V mozku tak při správném prožití dojde k „aha momentu“, novým možnostem i pocitům.

Čtěte také

Vojtko: Průšvih dnešního světa? Extrémně nabízí alternativy. Možnost rozchodu je v každé fázi vztahu

„V laboratoři máme stroj času, ale máme obrovskou výhodu, že nemusíme sestavovat žádnou mašinu, ale funguje zcela automaticky,“ usmívá se psycholog.

„Člověk se nepřetržitě snaží najít to, co nedostal od těch pravých v pravý čas. A snaží se to najít i při terapeutické proceduře,“ uzavírá.

Proč se člověk nerodí jako tabula rasa? Jak se dá ovlivnit implicitní paměť? A proč má rád náročnost Pesso Boyden psychomotorické terapie? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.