Lidé chtějí větrné elektrárny, ale u souseda, zní z ministerstva. Hnutí Duha: Chybí věcná diskuse
Evropská unie vyrábí skoro polovinu energie z obnovitelných zdrojů. Česko je podle dat z Eurostatu na posledním místě s necelými 13 procenty. Proč zaostáváme? „Situace okolo akceleračních zón technologiím nenahrává, je třeba veřejná diskuse,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. „Převažují mýty typu, že slepice u větrných elektráren začnou snášet hranatá vajíčka,“ upozorňuje odborník na energetiku z Hnutí Duha Karel Polanecký.
Proč je Česko na chvostu ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, pane Nedělo?
René Neděla: Myslím si, že to odpovídá té současné situaci. Máme zdlouhavé povolovací procesy. Co se týká NIMBY (Not In My BackYard – „ne na mém dvorku“ pozn. red.) efektu, tak poslední dobou je poměrně rozsáhlý
Čtěte také
Tedy toho efektu, kdy lidé nechtějí, aby se něco stavělo v blízkosti jejich obydlí.
Neděla: Lidé to chtějí, ale nechtějí, ať je to u nich. Ať je to u souseda. Nebo ať je to co nejdál na druhém konci republiky. Bohužel to není jen ve vztahu k obnovitelným zdrojům, ale je to i ve vztahu ke školám, školkám, silnicím a tak dále.
Pane Polanecký, proč je z vašeho pohledu Česko až na úplně posledním místě v Evropě, co se týče podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů?
Karel Polanecký: Možná bych to upřesnil, on to trošku zkresluje ten první kvartál. Myslím, že čísla budou určitě lepší, když se vezme v úvahu celý rok. Ale to nic nemění na tom, že patříme k těm nejslabším zemím.
Když se nad tím zamyslím ze svého pohledu, tak do značné míry za to můžu i já, protože pracuji v organizaci, která se propagací a podporou obnovitelných zdrojů zabývá dlouho. Naše první brožura, s mýty o větrné energetice, vyšla více než před dvaceti lety, ale zatím se nám prostě nedaří dobře komunikovat přínosy obnovitelných zdrojů. Pořád převažují mýty typu, že slepice u větrných elektráren začnou snášet hranatá vajíčka.
Čtěte také
Neříkám, že se nemáme bavit o těch reálných efektech, ale bohužel to, o čem mluvil i pan vrchní ředitel, čeho jsme byli oba svědky na veřejném projednání akceleračních zón, to nemá s tou věcnou debatou moc společného.
Pane Nedělo, jsme aspoň na cestě k tomu, abychom nebyli, co se týče využívání obnovitelných zdrojů, na chvostu Evropy?
Neděla: Myslím si, že ano. Od roku 2012 do roku 2019 tady prakticky nevyrostl žádný nový obnovitelný zdroj a volili jsme cestu menších instalací na domech, vlastní spotřeby, akumulace, baterií.
Současný stav je, že z těch 2000 megawattů instalovaného výkonu, které tady vznikly v letech 2009 a 2010, jsme nyní na 5500 megawattů instalovaného výkonu v rámci fotovoltaických elektráren.
Čtěte také
To je určitě pozitivní zpráva, a to zejména pro samospotřebitele. Což znamená, že to není fotovoltaika někde na poli.
Když se podíváme na druhou oblast, byly tady zmíněny větrné elektrárny. V rámci větrných elektráren je instalovaný výkon zhruba 340 megawattů, v posledních letech se vysoutěžilo zhruba stejné množství – jsme někde okolo sedmi set megawattů.
Samozřejmě, že současná situace ohledně akceleračních zón nenahrává těmto technologiím. Zde vnímám, že je nutná určitá diskuse.
Komunální energetika
Pane Polanecký, uznal byste, že jsme na cestě k tomu, aby se pozice Česka ve využívání obnovitelných zdrojů zlepšila?
Polanecký: Já bych to jenom upřesnil. Pokud jde o elektřinu, v případě výroby tepla z obnovitelných zdrojů jsme někde uprostřed.
Ale u zmíněného rozvoje fotovoltaiky v posledních letech, hlavně té střešní a malé, tak tam hlavním impulzem byla energetická krize v roce 2022. Tehdy řada lidí začala přemýšlet způsobem, že se to sice možná úplně nevyplatí finančně, ale je dobré mít nějakou jistotu. A tímto způsobem se dá uvažovat i ve větším měřítku.
Čtěte také
My v Hnutí Duha jsme založili energetické družstvo, ve kterém máme několik stovek podílníků. Spustili jsme teď na jaře fotovoltaickou elektrárnu na střeše posklizňové linky na ekofarmě PROBIO a chceme si vyzkoušet, nakolik díky sdílení a prodeji elektřiny té farmě dokážeme svoje podílníky uspokojit z pohledu návratnosti investice.
Myslím, že to bude velmi dobrá zkušenost. Rozhodně to nebudeme mít za tři roky zpátky. Určitě ne. Je to investice s delší návratností. Ale mnoho lidí, kteří si ten podíl koupili, říkali: Nás hlavně zajímá, jak to bude fungovat, úplně netrváme na rychlé návratnosti.
Pokud se nepletu, tak už v minulém volebním období byla přijata legislativa, která vznik těchto energetických společenství v České republice umožňuje. Jsou tato menší společenství cestou k rozvoji obnovitelných zdrojů, pane Nedělo?
Neděla: Určitě ano. Pokud se bavíme o komunitní energetice, kde si obec postaví ať už plynovou stanici, fotovoltaiku, větrnou elektrárnu, biomasový kotel nebo plynový kotel a následně tu energii, kterou vyrobí, dokáže lokálně, spotřebovat – tato cesta je.
Čtěte také
Osobně nejsem úplně příznivcem toho sdílení, protože myslím, že sdílení je ve finále virtuální. V Čechách to bylo bráno, že to je svatý grál v rámci celé problematiky Lex OZE II, který v loňském roce zavedl energetická společenství a aktivního zákazníka.
Ale to gró je, že právě municipality a lidé budou vstupovat do projektů a budou využívat ty plody, které elektrárna dokáže vyrobit, a spotřebovat to lokálně.
Pane Polanecký, nepřeceňujete význam toho sdílení, které nakonec je spíš virtuální, jak tady namítal pan Neděla?
Polanecký: Samozřejmě to není tak, že by ty konkrétní elektrony vyrobené v naší fotovoltaice doproudily ke spotřebitelům. Na druhou stranu jistota, že ve chvíli, kdy fotovoltaika vyrábí, tak někdo odebírá ze sítě adekvátní množství elektřiny, je určitě užitečná.
Poslouchejte celou debatu o rozvoji energetiky z obnovitelných zdrojů v Česku v audiu nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
