Lída Rakušanová: Spolu, nebo každý po svém prkně?

7. říjen 2022

Pátek 7. října 2022 má šanci vejít do dějin. Jako den, kdy se v Praze rozhodovalo o osudu Evropské unie. O tom, zda se Unie dokáže ještě víc semknout a solidarizovat, anebo zda to s ní půjde definitivně z kopce a skončí v troskách, na kterých se bude dařit už jen národním egoismům všeho druhu.

Jak by to v takovém případě, tváří v tvář Putinově energetické válce proti Unii, v Evropě vypadalo, na to není poté, co německý kancléř oznámil, že Německo hodlá nad svou ekonomikou roztáhnout „obranný deštník“ za 200 miliard eur, zapotřebí ani moc fantazie.

Čtěte také

Trumfnout takovou sumu může v Evropě málokdo, a navíc lze předpokládat, že ji Němci dokáží doma i efektivně zužitkovat. O konkurenceschopnosti vlastních ekonomik by si okolní státy, včetně České republiky, mohly pak už jen nechat zdát.

Na summitu unijních lídrů v Praze se v těchto hodinách hraje o to, aby když už hodlá Německo tak velkoryse podporovat své vlastní hospodářství, vytvořila Unie protiváhu v podobě obdobného společného fondu, jakým byl evropský fond obnovy po následcích covidu.

Když budeme držet spolu

Čtěte také

Což by ovšem znamenalo, že největší podíl na financování takového eventuálního fondu, který by mírnil následky nedostatku energií, by samozřejmě muselo mít Německo. Což má logiku vzhledem k faktu, že jde o ekonomicky nejsilnější a na export orientovanou zemi v Evropské unii, která kolem sebe potřebuje ekonomicky stabilní prostředí.

Druhou stranou mince ovšem je, že peníze do státních pokladen nepadají z nebe, ale plynou z kapes daňových poplatníků. Ti němečtí například nevycházejí z údivu, že po letech, kdy jim domácí úřady tvrdily, že na opravu chodníku nebo koupaliště nejsou peníze, létají momentálně vzduchem sumy, jejichž objem se obzoru normálního smrtelníka zcela vymyká. Z řad ekonomů se občas už i ozve, že si Německo žije nad poměry. O ostatních unijních zemích nemluvě.

Lída Rakušanová

Právě proto by ale neuškodilo, kdyby se lídři Evropské unie na svých summitech propracovali například i ke společnému doznání, že přicházejí těžké časy. Že v dohledné době nebude líp. Ale že když budeme držet spolu, zvládneme to. A budeme o to bohatší.

Pro Českou republiku, která v tomto půl roce Unii předsedá, je tohle všechno velká výzva. Vláda Petra Fialy se jí doposud zhošťuje se ctí. Zázraky ale dělat neumí. Bohužel.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio