Lída Rakušanová: Nekonečný příběh kauzy Čapí hnízdo

20. září 2019

Ve čtvrtek zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze zdůvodnění, proč bylo zastaveno trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Nad kauzou se ve svém komentáři (nebo spíše dopise posluchačce) zamýšlí Lída Rakušanová. 

Vážená paní Jano. Po čtvrtečním zveřejnění důvodů, které vedly státního zástupce Jaroslava Šarocha k tomu, že zastavil trestní stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo, jste mi napsala email se dvěma otázkami, a snad se nebudete zlobit, že se Vám na ně pokusím odpovědět tímto otevřeným dopisem. Myslím totiž, že nejste sama, kdo si klade podobné otázky. Kladu si je například i já.

Čtěte také

Ptáte se, jak je možné, že naše zákony nejsou v souladu „se zákony Evropské unie, když jsme na EU navázáni příjmem dotací, a proč tomuto stavu nikdo nepředešel již od roku 2004“. V prvé řadě je nutno předeslat, že je tu pořád ještě jedna instance, která může Andreje Babiše a spol. přece jen poslat před soud: je to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Má na to tři měsíce.

Faktem na druhé straně je, že to byl právě vstup do EU, kterým se Česká republika stala rovnocenným partnerem ve společenství evropských států. Partnerem, o kterém se předpokládá, že si jeho justiční orgány dovedou zacházení s dotacemi pohlídat. A nad kterým už není třeba bdít jako nad nesvéprávným dítětem, které se to teprve učí.

Což byl případ dotací v 90. letech z programu Phare, kdy o českých žádostech rozhodoval Brusel. Od roku 2004 je rozhodování pouze na zdejších ministerstvech a Brusel teprve následně kontroluje, zda evropské peníze byly vynaloženy v souladu s pravidly.

Nekonečný příběh

Čtěte také

Pokud ne, neproplatí je, a je na českých úřadech, které musí dotace předfinancovat, zda je po příjemci vyžadují nebo ne. V případě Čapího hnízda vrátil Agrofert dotaci už loni v červnu, ovšem s tím, že tím nepřiznává její neoprávněný příjem, nýbrž jenom nechce riskovat penále.

Pokud jde o soulad českých zákonů s evropským právem, pak platí, – a je to potvrzeno i rozsudkem českého Ústavního soudu – že má unijní právo přednost před českým. A to s dodatkem, že závaznou součástí unijního práva jsou i rozsudky evropského soudního dvora. A právě tento fakt by mohl kauzu Čapího hnízda ještě zvrátit.

Senátor Lukáš Wagenknecht, někdejší náměstek Andreje Babiše coby ministra financí upozornil v rozhovoru pro Deník Referendum na to, že Evropský soud neposuzuje podobné kauzy formalisticky, ale zabývá se materiální stránkou.

Čtěte také

„Otázka závislosti, tedy vztahu mezi mateřskou a dceřinou společností, je de facto irelevantní,“ říká Wagenknecht, protože podstatné je, zda bylo Čapí hnízdo podnik takzvaně znevýhodněný, a proto potřebovalo k podnikání dotaci.

Podle Wagneknechta byla například v rozsudku Evropského soudu z roku 2004, týkajícím se italské společnosti Solar Tech, důkazem, že malý podnik není znevýhodněný, byť se tak tváří, bankovní záruka od velkého podniku, a skutečnost, že by bez jeho zakázek malá firma nepřežila.

Lída Rakušanová

Obdobně se jeví i vztah mezi Agrofertem a Čapím hnízdem. Kvůli nesplácené bankovní záruce od Agrofertu  se farma do holdingu po pěti letech vrátila, a příjmy měla v době své existence jako malý podnik především z reklamních zakázek, které stály Babišovo impérium přes čtvrt miliardy. Do jaké míry to byly jen zakázky fiktivní, aby měl Agrofert nižší daně, to teď šetří policie.

Jak vidíte, paní Jano, premiérova kauza je něco jako nekonečný příběh.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio