Lída Rakušanová: Máme šanci vypořádat se sami se sebou
Fakt, že se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení mohl díky občanské iniciativě Meeting Brno konat v České republice, je nejen uhrazením dávno splatného dluhu vůči českým Němcům: pro nás je to především šance vypořádat se sami se sebou. Pobouření, které se kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně rozpoutalo, ukázalo totiž naprosto zřetelně, že dokud budou mít zdejší populisté naději, že podněcování obav z tradičního nepřítele funguje, s manipulací svých voličů nepřestanou.
Čtěte také
Čáru přes rozpočet jim dělá především mladá generace: podobně jako si svého času připomínala putováním z Pohořelic do Brna hrstka tamních studentů násilné vyhnání brněnských Němců, při němž na konci května 1945 zahynuly stovky, ne-li tisíce žen, dětí a starých lidí, začaly si před pěti lety pochodem z Postoloprt do Žatce připomínat poválečný masakr minimálně osmi set tamních sudetských Němců, středoškoláci z Prahy.
Postupně se k nim připojovali další studenti středních škol v regionu. Příští středu se tento pietní pochod, zakončený v Žatci poutní bohoslužbou, bude konat už popáté.
Propastný rozdíl
Rozdíl mezi těmito iniciativami mladé generace, schopné postavit se tváří v tvář historii a přiznat si i temné stránky naší minulosti, a zdejší stále ještě běžnou vyprávěnkou o Němcích šmahem jako o nacistech, kteří si to zasloužili a zaslouží dodnes, je propastný.
Čtěte také
Svědčí o tom například skutečnost, že v Postoloprtech se o osudu původních kasáren, kde byli němečtí civilisté internováni a bez soudu vražděni, včetně mladistvých, dohadovali místní tak dlouho, až nechali areál v roce 2017 zbourat.
O tom, co se v Postoloprtech po válce dělo, tak svědčí jen nenápadná pamětní deska ve zdi hřbitova s českým i německým nápisem, připomínajícím „nevinné oběti událostí května a června 1945“.
Otevřená cesta
Že to jde jinak, dokazuje Maďarsko, kde před válkou žilo kolem půl milionu Němců. V roce 1946 jich byla odsunuta ani ne polovina a další desetitisíce zmizely v gulazích Sovětského svazu. Obdobně jako v Československu, byli i maďarští Němci zbaveni majetku a občanských práv na základě kolektivní viny.
Po pádu komunismu se tam ale začalo mluvit o utrpení vysídlených Němců mnohem otevřeněji než u nás. A od roku 2013 je 19. leden veden v maďarském kalendáři jako oficiální pamětní den vyhnání maďarských Němců. Maďarský parlament to tehdy schválil jednomyslně.
Ostatně, o tom, že se dá zpracovat i historická zátěž mnohem většího kalibru, než je ta naše, svědčí nejlíp Německo samotné. A dokazuje, že se tím společnost osvobodí, stabilizuje a nabude sebevědomí. Předpokladem ovšem je, že se nejdřív vyrovná sama se sebou. Brno nám k tomu otevřelo cestu.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
