Lída Rakušanová: Exekuce zůstanou v Česku kšeftem století

Poslanci totiž jednají o reformě exekučního řádu, což občanská iniciativa Rekonstrukce státu označuje za „poslední šanci přesvědčit politiky, aby prosadili spravedlivé exekuce“. A apeluje na voliče, aby vyzvali poslance k odhlasování takzvané teritoriality, tedy principu, podle něhož by exekutory přiděloval dlužníkům soud, a to v místě jejich bydliště.

Čtěte také

Do tří až pěti let dopadnou exekuce i na střední třídu. Ta na to ale není zvyklá, odhaduje exekutor Mlynarčík

Odpadly by tím náklady na nesmyslně drahé přesuny exekutorů po republice, které jdou v Česku už po téměř dvě desetiletí, kdy platí zákon o exekucích, na vrub dlužníka. Takže i korunové dluhy, například u dopravního podniku nebo za nezaplacené poplatky v nemocnicích, mohou v exekuční mašinérii dodnes vystoupat do absurdních výšin.

Teprve před deseti lety, když se v Česku ocitl v exekuci – a to mnohdy i několikanásobné – téměř milion lidí, začali ministři spravedlnosti odměny exekutorů postupně omezovat. Pořád to ale nestačí. A nebude to stačit ani v případě, že poslanci teritoriální princip při přidělování exekutorů tentokrát odsouhlasí. Především je totiž třeba, aby vymáhání dluhů přestalo být výhradně jen soukromým byznysem.

Kapka na žhavé plotně

Podle rozsudků německých soudů například nemusejí dlužníci hradit náklady externích inkasních agentur: pokud si je věřitel najal, tak ať si je zaplatí. Má totiž možnost chovat se tak, aby mu žádné dodatečné náklady nevznikly. Jakmile pošle dlužníkovi třikrát upomínku a nedočká se odezvy, dá svou pohledávku k soudu. Ten zašle dlužníkovi poslední výzvu a poté nařídí soudní exekuci. Externí náklady na vymáhání dluhu nese věřitel například i ve Švýcarsku.

Čtěte také

Změny v exekucích jsou potřeba, kvůli epidemii hrozí problémy tisícům lidí, varuje expert

V případě České republiky je ale nezbytně třeba udělat ještě další krok, a to v oblasti spotřebitelských půjček. Jejich roční procentní sazba nákladů, tedy nejen úroky, ale i další poplatky při čerpání úvěru, totiž není omezena směrem nahoru, takže dosahuje nezřídka výše, kterou by ve finančně civilizovaných zemích považovali právem za lichvu.

Dalším problémem jsou nízké nároky na poskytovatele půjček, aby si ověřil, zda jsou žadatelé schopni splácet. Nemá například povinnost zkontrolovat, zda žadatel figuruje v registru dlužníků. 

Lída Rakušanová|foto: archiv Lídy Rakušanové

Pokud se v parlamentu podaří princip teritoriality do reformy exekučního řádu prosadit, bude to tedy v nejlepším případě jen další krok na cestě ke „spravedlivým exekucím“. Vyhráno rozhodně nebude. Což je vzhledem k obavě, že se napřesrok k současným statisícům lidí v exekuci přidruží kvůli ekonomickému propadu řada dalších, dost pochmurná vyhlídka.

Fakt, že se loni poslancům povedlo zastropovat alespoň sankce za pozdní splácení úvěrů, je jen kapka na žhavé plotně.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu