Libor Dvořák: Výnos Vladimira Putina a „hybridní znárodnění“ kritické infrastruktury
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal výnos, na jehož základě může stát uplatnit zatím dočasnou správu nad podniky kritické infrastruktury, počínaje palivoenergetickou soustavou a konče logistikou. To vše v případě, že se takové podniky nedokáží účinně ubránit ukrajinským, především dronovým útokům.
Odborníci upozorňují, že tento mechanismus se může stát novou metodou přerozdělování majetku „v bezpečnostním zájmu státu“. Co to pro zmíněné firmy znamená?
Vnější správa
V preambuli příslušného dokumentu o patřičném bezpečnostním zajištění firem se praví, že „přichází v souvislosti s rostoucími bezpečnostními hrozbami, které se objevily v průběhu speciální vojenské operace na Ukrajině a zasahují ruskou kritickou infrastrukturu“.
Čtěte také
Pokud vlastnící takovýchto objektů nedokáží zajistit jejich bezpečnost nebo tak činí „neefektivně“, pak může vláda rozhodnout o jejich vnější správě, praví se expressis verbis ve výnosu.
Dokument vysvětluje, že ke kritickým objektům infrastruktury patří především ropné rafinérie a další energetická zařízení včetně jaderných, dopravní síť a jiné „objekty, obzvláště významné pro zajištění národní bezpečnosti, ekonomické stability RF a životních podmínek obyvatelstva“.
Nové paramilitární jednotky
A jak se to konkrétně má udělat? Faktem je, že poté, co ukrajinské útoky na ruský týl získaly na intenzitě, ruský stát učinil až do té doby bezprecedentní opatření.
Čtěte také
Bezpečnostní opatření podniků už se nemusí omezovat na lehké zbraně v rukou běžné ostrahy, ale je možné opatřit si i velkorážné zbraně počínaje těžkými kulomety a konče protileteckými kanóny.
Přitom se předpokládá, že výzbroj tohoto typu bude svěřena do rukou mobilních palebných skupin, což je nový typ paramilitárních jednotek, které spatřily světlo světa právě letos.
„Hybridní znárodnění“
Asi vás napadne, že podobnou obranu důležitých objektů by měl primárně zajišťovat stát, protože v podobných případech je to přece jedna z jeho základních povinností. Tady je odpověď:
„Jde především o to, aby veškeré náklady za svou ochranu nesl ruský byznys. Nu a když to neudělá, stát si veškerý jeho majetek jednoduše zabaví. Stát tedy říká: Koukejte si poradit sami, vážení, protože když to neuděláte, tak vám všechno seberem,“ shrnuje lapidárně celý problém advokát Andrej Grivcov.
Známý nezávislý ruský politolog Abbas Galjamov k tomu dodává, že „zatímco dřív se nad podnikateli vznášela jen hrozba ze strany ukrajinských dronů, dnes k tomu přibylo nebezpečí, že pokud vás vybombardují, přijde ještě stát, obviní vás, že jste nedokázali svá aktiva před útokem ochránit, a tak vám je pro jistotu sebere“.
Galjamov tomu výstižně říká „hybridní znárodnění“.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
