Libor Dvořák: Vyjednavači Ruska a Ukrajiny sice komunikují, ale výsledky obě strany interpretují odlišně

2. duben 2022

V režimu videokonference pokračovaly rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací, které by měly vést k urovnání ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi. Měly, ale zatím nevedou, i když obě strany mají tendenci tvrdit, že „jistých pokroků“ přece jen bylo dosaženo. To ale vzápětí jedna strana druhé vyvracejí.

Doposud vyjednavači dosáhli maximálně dohody o humanitárních koridorech, ale i ta zatím fungovala jen zčásti – stačí uvědomit si lidskou tragédii, jakou představuje „moderní Stalingrad“ jménem Mariupol.

Čtěte také

Očekávat nějaký významnější pokrok právě tady je velmi svízelné, protože právě Mariupol je poslední překážkou k definitivnímu proražení suchozemského koridoru z ruské „velké země“ na Krym, a jen těžko si lze představit, že právě tady by ruská strana povolila.

Velké problémy jsou s interpretací dosavadních výsledků rozhovorů. Po schůzce obou delegací v Istanbulu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov kupříkladu prohlásil, že Ukrajina naznačuje své pochopení pro to, jak věci vidí Rusko. Konkrétně Lavrov říká: „Za podstatný pokrok považuji, že ukrajinská strana potvrdila nezbytnost zajištění nejaderného mimoblokového statusu Ukrajiny. Stejně tak se ukazuje, že ukrajinští kolegové už chápou, že otázky Krymu a Donbasu jsou vyřešeny s konečnou platností.“

Chersonská republika?

Blesková odpověď Kyjeva ale nic takového nestvrzuje ani v náznaku: prezident Zelenskyj naopak prohlásil, že dosavadní jednací proces „jsou jen slova“. A aby se to nepletlo, zdůraznil, že Kyjev „rozhodně není ochoten někomu něco odevzdávat“. S takovou se daleko nedojde – a k přímému setkání mezi Zelenským a Putinem, které má být hlavním cílem rozhovorů, už vůbec ne.

Čtěte také

Jak se zdá, o výsledcích dvoustranné diplomacie bude nakonec rozhodovat především situace na bojištích. Dosavadní výkony ukrajinské armády v boji s agresorovou přesilou jsou obdivuhodné, jenže: čerstvá tvrzení ruských generálů, že jejich vojska se stahují od Kyjeva, jsou pravdivá zřejmě jen zčásti. Ta skutečně někam odcházejí, ovšem nejspíš míří na východ, k Donbasu, kde by podle některých náznaků chtěla společně se silami obou separatistických republik vytvořit kotel, ve kterém by uvěznila na 50 tisíc ukrajinských vojáků. Podle jiných dohadů prezident Putin zase pomýšlí na vytvoření třetí „lidové republiky“, a to chersonské. To se pak o míru jedná těžko.

Libor Dvořák

Velká Británie navíc Ukrajinu varuje, aby se nesnažila smlouvu s Ruskem uzavřít co nejrychleji a za každou cenu. Mohla by se tak dočkat dalších Minských dohod, o kterých oficiální Kyjev už nějakou dobu mluví jako o „diktátu pod taktovkou hlavní ruských děl“. Podobné chyby by se Ukrajina podruhé už dopustit neměla.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio