Libor Dvořák: Volby v Arménii ukázaly, že Rusko ztrácí cenné pozice
Víkendové parlamentní volby v Arménii vyhrála vládnoucí strana Občanská smlouva. Volební komise v pondělí oznámila, že získala 49,8 procenta hlasů a s náskokem porazila opoziční proruskou stranu Silná Arménie, jež získala 23,3 procenta. Arménský premiér Nikol Pašinjan mluví o „historickém vítězství“.
Nikol Pašinjan v noci na pondělí rozhodně nepřeháněl, když se za vítěze arménských parlamentních voleb prohlásil už dlouho před vyhlášením oficiálních výsledků sčítání.
Současný a nejpravděpodobněji i příští arménský premiér už během volební neděle potvrdil svou jasně proevropskou orientaci, když připomněl svůj telefonát ze 4. června s Ursulou von der Leyenovou a její příslib vytvořit pro Arménii co nejpříznivější podmínky pro vývoz arménského zboží a zejména zemědělské produkce do Evropské unie.
Vina Ruska
Zajímavé jsou životní i politické osudy Pašinjanova hlavního soupeře Samvela Karapetjana. Tento muž svůj několikamiliardový majetek dal dohromady v Rusku a má ruské i arménské občanství.
Čtěte také
Loni na jaře v rozruchu kolem Arménské apoštolské církve otevřeně vystoupil proti vládě a za podněcování k jejímu svržení a také praní špinavých peněz skončil přesně před rokem ve vazbě, která mu posléze byla zmírněna na domácí vězení.
Předvolební boj svého nově založeného bloku Silná Arménie tedy řídil v podmínkách osobní nesvobody – a přesto nutno přiznat, že byť nevyhrál, dosáhl velmi solidního výsledku.
Kromě Karapetjana, jeho Silné Arménie a dalších proruských sil, které se případně dostanou do parlamentu, je důležitým poraženým v arménských volbách samo Rusko. To totiž doufalo, že vůdce opozice napodobí situaci v sousední Gruzii, kde politickou scénu už léta ovládá strana Gruzínský sen, založená proruským miliardářem Bidzinou Ivanišvilim.
Nestalo se. A to i vinou Ruska. To v poslední době už několikrát ochromilo odběr arménské zemědělské produkce a teď dokonce těsně před volbami pohrozilo zastavením dodávek ruské ropy a zemního plynu do Arménie.
Stále více Arménů tak chápe, že ruská politika vůči jejich zemi je vyloženě neokolonialistická, že spoléhat na tohoto někdejšího patrona ještě dnes by byla chyba a že mnohem rozumnější bude uchýlit se k ekonomické a možná i vojenské spolupráci s Evropskou unií.
Rusko tak v kavkazském regionu i v celém postsovětském prostoru ztrácí další cenné pozice – což je vývoj víceméně logický. Kdo by také v moderním světě stál o mocného spojence, jehož politickým zřízením je nezastřená diktatura?
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
