Libor Dvořák: V Gruzii se blíží prezidentské volby. Kdo se bude ucházet o prezidentský úřad?

Michail Saakašvili
Michail Saakašvili

Tentokrát jde o hodně, protože těmito volbami končí celá jedna etapa moderní gruzínské historie, spojovaná především se jménem dosavadního prezidenta Michaila Saakašviliho. Ten v tzv. revoluci růží před deseti lety svrhl postsovětského předáka Eduarda Ševardnadzeho a stal se nejvýznamnější politickou figurou v zemi.

Jeho plány byly přitom dalekosáhlé: Saakašvili u vědomí, že podle gruzínské ústavy potřetí prezidentem být nemůže, hodlal po loňských gruzínských parlamentních volbách stanout v čele vlády a zároveň v novém parlamentu dosáhnout změny současného prezidentského systému vlády a proměny Gruzie v parlamentní republiku. Záměr byl prostý – hlavou státu už by nebyl, ale moc by mu zůstala.

Tento plán ovšem zhatil muž jménem Bidzina Ivanišvili, miliardář, který ke svému pohádkovému majetku přišel především v ruské privatizaci let devadesátých. Nedlouho před zmíněnými parlamentními volbami v loňském roce založil stranu Gruzínský sen, které Saakašviliho Jednotné národní hnutí poměrně výrazně předčilo.

Právě proto je velmi slibným kandidátem Georgij Margvelašvili, který je mužem premiéra Ivanišviliho. Ten vytrvale tvrdí, že Margvelašvili „nemá alternativu“ a že další kandidáti jsou zcela bez šance. Přitom jde o člověka, který není žádnou výraznou figurou gruzínské politické scény a své šance odvozuje čistě od přízně premiérovy. Což ostatně ukazuje, jakou sílu má dnes Ivanišvili na celé gruzínské politické scéně.

Podle šéfa Klubu nezávislých expertů Soso Ciskarišviliho by už jen pověst premiérova vyvolence mohla pro hlavního kandidáta Gruzínského snu znamenat víceméně snadné vítězství. Z dalších kandidátů jistě stojí za řeč bývalá Saakašviliho spolubojovnice Nino Burdžanadzeová a lídr parlamentní menšiny Davith Bakradze. Oba ovšem mají své slabiny: Bakradze je kandidátem nacionalistů, kteří se v Gruzii velké podpoře netěší, a Burdžanadzeová je zase poznamenána svým někdejším spojenectvím se Saakašvilim, jehož popularita v zemi po celých uplynulých deset let neustále klesala.

Vítězství Markvelašviliho by jistě uvítala především Moskva, která na změnu ve tbiliském prezidentském paláci už dlouho čeká. Pokud zvítězí muž Bidziny Ivanišviliho, docela jistě se naplní premiérova vize o nutnosti zlepšení gruzínsko-ruských vztahů. Ty jsou totiž kvůli současnému gruzínskému prezidentovi už léta na bodu mrazu.