Libor Dvořák: Ukrajinskou armádu přebírá Mychajlo Drapatyj, příslušník nové generace armádních velitelů
Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odvolanému dosavadnímu veliteli Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. V posledním týdnu jeho odvolání požadovaly tisíce lidí v ukrajinských ulicích, kteří původně protestovali proti odvolání ministra obrany Fedorova.
Čtěte také
A je to tady – jak se očekávalo, prezident Zelenskyj neodolal soustavnému tlaku ulice a generála Syrského z jeho dosavadní funkce nejvyššího armádního velitele odvolal. Na jeho místo přichází příslušník nové generace armádních velitelů – generálmajor Mychajlo Drapatyj, voják tělem i duší.
Jeho efektní vstup do války se odehrál na samém začátku konfliktu v roce 2014: Dnes ho připomínají neustále opakované televizní záběry, kdy jeho transportér v čele ukrajinské motostřelecké kolony proráží separatistickou barikádu v Mariupolu.
Pracovní a věcné vztahy
Generál Syrskyj reagoval na svůj konec v čele armády poněkud nečekaně. Výroky ukrajinských médií o svém konfliktu s rovněž odvolaným šéfem ministerstva obrany Fedorovem zřejmě nepřijal a v článku Mojí prací je válka na serveru Militarnyj k tomu doslova prohlásil:
Čtěte také
„Své vztahy s ministrem jsem vždy považoval čistě pracovní a věcné. Samozřejmě se řešily složité problémy, na které jsme oba mohli mít různý názor… A pokud jsem snad někomu ublížil – pak tedy Mychajle Albertoviči: promiňte! Jistě, bývám i tvrdý, ale prosím jak vás, tak všechny, kdož tento příběh se zájmem sledují, abychom se všichni soustředili nikoli na osobní, ale na zásadní záležitosti, především na naše vítězství.“
Zelenskyj ve slepé uličce
K tomu už jen dodejme, že podle názoru předních analytiků je tento svár konfrontací dvou postojů: starého sovětského, reprezentovaného absolventem moskevské velitelské akademie z roku 1986 Syrským, jemuž na lidském životě příliš nezáleží, a moderní čistě ukrajinské, jak ji razí Mychajlo Fedorov – tedy životy šetřit a na frontě nasazovat hlavně moderní sofistikovanou techniku.
Smutným hrdinou celé téhle zamotané historie je sám prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten si zřejmě nevzpomněl na příběh se dvěma nezávislými protikorupčními institucemi před necelým rokem, kterým chtěl jejich pravomoci omezit, a nakonec musel veřejnému tlaku ustoupit a nechat je na pokoji.
Příběh se tak opakuje: to, že respektoval vůli lidí, ho sice šlechtí, ale zároveň upozorňuje na fakt, že komplikované situace stále častěji není schopen racionálně analyzovat a sám sebe tak zahání do slepé uličky. Což neprospívá nikomu.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
