Libor Dvořák: Ukrajina přestala odebírat ruský plyn. Je to předzvěst nové plynové války?

Podle názoru odborníků mohlo mít na poněkud překvapivé ukrajinské rozhodnutí vliv hned několik faktorů – především velké ukrajinské dluhy v platbách Gazpromu za srpen a možná také za říjen, anebo to naopak může být jistota ukrajinských úřadů, že rezervy v obřích podzemních zásobnících na území země jsou takové, že se Ukrajina bez ruských dodávek obejde.

Pokud jde o zmíněný dluh, podle některých zdrojů jde za poslední měsíce o 1,5 až 2 miliardy dolarů. Ať už je to ale jak chce, je hodně takových, kteří jednoznačně tvrdí: Jestli si Ukrajina myslí, že si bez ruských dodávek vystačí, pak možná ano, ale rozhodně ne nadlouho. Jak správně říká známý ruský ekonom Jevgenij Jasin: „Ukrajina sice má podzemní zásoby, které vydrží rok, ale je otázka, kde plyn bude brát, až tyto zásoby dojdou.“

Zapomínat bychom neměli ani na dnes už legendární rusko-ukrajinskou smlouvu z počátku roku 2009, kvůli níž si ostatně svůj sedmiletý trest odpykává expremiérka Tymošenková. Podle té má Kyjev od Moskvy ročně nakupovat nejméně 41 miliard kubíků plynu. Pokud to bude méně, Ukrajina by musela platit penále, které by při aktuálně rozdaných kartách mohlo činit až 10 miliard dolarů. Toho jsou si obě strany jistě dobře vědomy.

Jak se prozatím zdá, nečekané gesto Kyjeva je diktováno politickými ohledy – přijít s něčím takovým pouhý den před odletem Janukovyče do Moskvy, to rozhodně není náhoda. Na vilniuském summitu EU by Ukrajina měla podepsat asociační dohodu s Unií, čemuž se Vladimir Putin snaží všemožně zabránit a svého jihozápadního souseda láká do ruského Celního svazu.

Rozhodně bude zajímavé v následujících dnech sledovat, kdo v této nejnovější, zatím studené rusko-ukrajinské plynové válce bude nakonec mít navrch. Pokud tato válka přejde do horké fáze, mohla by ve velké části Evropy na přelomu roku znovu být zima.