Libor Dvořák: Rusko-americké vztahy a mezinárodní terorismus

Tentokrát je situace vlastně příznivější: Na zmíněném seznamu se nakonec objevilo jen 18 jmen, patřících vesměs lidem, kteří měli ke smrti právníka Sergeje Magnitského v listopadu 2009 přímý vztah, ale zároveň to byli jen pěšáci ruské represivní mašinérie, kteří se na případnou cestu do USA s největší pravděpodobností vůbec nechystají. Americké sdělovací prostředky však ve dnech a týdnech kolem schvalování Magnitského zákona tvrdily, že kongresman James McGovern doručil do Bílého domu soupis 280 lidí, mezi nimiž byl třeba ruský generální prokurátor Jurij Čajka, předseda Vyšetřovacího výboru RF Alexandr Bastrykin nebo smutně proslulá předsedkyně moskevského městského soudu Olga Jegorovová. Ruský odvetný seznam Američanů, kteří případně nedostanou ruské vízum, vypadá podobně: jmen je v něm nakonec jen pár desítek a není mezi nimi jediná významnější politická figura.

Vladimír Putin, který samozřejmě ihned poslal soustrastný telegram Baracku Obamovi, v němž nabídl ruskou spolupráci při vyšetřování bostonského teroristického zločinu, navíc včera přijal jeho poradce pro národní bezpečnost Toma Donilona, který ruskému prezidentovi předal Obamův osobní dopis.

Rusko sice ještě před bostonskými událostmi kritizovalo zveřejnění Magnitského seznamu jako „americké vměšování do vnitřních ruských záležitostí“, ale celkově je z obou stran znát snaha pokud možno aféru kolem Sergeje Magnitského co nejrychleji utišit. To, že Magnitského seznam je nakonec kusý a dejme tomu málo brizantní, je jistě důkazem alespoň částečného vítězství Obamy nad Kongresem: americký prezident se od samého počátku netajil tím, že tento jistě protiruský zákon se mu nelíbí. Nové okolnosti, byť tak tragické, na vývoj rusko-amerických vztahů podobně jako před dvanácti lety zapůsobí bezpochyby příznivě. Obě země přece v tomto ohledu čelí stejnému nebezpečí.