Libor Dvořák: Ruské volby skončily podle očekávání, zvítězilo Jednotné Rusko
V třídenních ruských volbách do Státní dumy podle očekávání zvítězila vládní strana Jednotné Rusko – po sečtení poloviny hlasů získala přes 46 procent hlasů, následují komunisté s více než 21 procenty hlasů. Na dalších dvou místech se umístili Žirinovského liberální demokraté a Spravedlivé Rusko, jimž voliči přisoudili po zhruba 8 procentech hlasů. Do Státní dumy se dostává i loni vzniklá strana Noví lidé s asi šestiprocentním výsledkem.
Inu – nic nového pod sluncem. „Strana moci“ Jednotné Rusko podle předvolebních statistik vstupovala do voleb v nejhorší kondici za celou svou dvacetiletou existenci, ale i to jí přesto stačilo na jasný triumf.
Čtěte také
Otázkou v tuto chvíli je, zda to bude dost i na ústavní většinu ve sněmovně. Velmi zajímavý, i když rovněž předpokladatelný, je dobrý výsledek ruských komunistů – jak se zdá, právě komunistům pomohlo, že státní moc nepřipustila k volbám lidi z okolí Alexeje Navalného, a protestní hlasy se tedy přestěhovaly k nim.
Víceméně podle očekávání dopadly Liberálně demokratická strana Vladimira Žirinovského a Spravedlivé Rusko a jako poslední ve sněmovně zasedne i čerstvě vzniklá politická formace Noví lidé. Ta je ovšem považována za kremelský projekt, který měl vyvážit případný propad Jednotného Ruska.
Čtyři pilíře vládnutí
Také letošní volby provázela dlouhá řada předvolebních a volebních podvodů – počínaje exkomunikací navalnovců z celého procesu, přes blokaci webů, přinášejících návod na „chytré hlasování“, až po přímé volební podvody, jako je vhazování falešných volebních lístků do uren či takzvané kolotoče, kdy jsou svolní příznivci režimu autobusem převáženi od jedné volební místnosti ke druhé, aby mohli volit několikrát.
Čtěte také
Aniž bychom však chtěli zpochybňovat vliv těchto prohnaných či méně prohnaných triků státní moci na volební výsledek, napadá člověka jiná věc: Jak je možné, že na straně Jednotného Ruska a samozřejmě i prezidenta, kteří už mnoho Rusů musejí zcela přirozeně unavovat, přece jenom nakonec stojí tolik těch, co jsou ochotni dát jim svůj hlas.
Nejpřirozenějším vysvětlením je opětná plíživá sovětizace života ruské společnosti – strach řadových občanů z režimu či dokonce podivná víra, že jinak to snad ani nejde a že tak, jako vládne Putin a jeho parta, se přece v Rusku vládlo vždycky.
Velmi přehledně to shrnuje známý ruský spisovatel Boris Akunin. Ten je přesvědčen, že ruský systém vládnutí pochází už od zakladatele ruského státu Ivana III., který se pro nedostatek jiných vzorů poučil od Čingischána.
Akunin mluví o čtyřech pilířích vládnutí, z nichž první je absolutní centralizace moci, druhý sakralizace velkého chána, třetí povznesení vladaře nad zákon a čtvrtá z těchto zásad káže, že všichni občané takového státu jsou jeho služebníky, což lid musí respektovat.
Tyto čtyři principy podle Akunina v Rusku platí přes pět set let a pokud se něco z nich porušilo, stát se začínal bortit – bez ohledu na právě fungující zřízení. Je jedno, zda se vladaři říká car, generální tajemník nebo prezident.
Docela trefné, není-liž pravda?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
