Libor Dvořák: Případ novináře Ivana Safronova, který byl obviněn ze spolupráce s tajnou službou ČR
V Moskvě byl pro podezření z vlastizrady zatčen a vyšetřován známý ruský novinář Ivan Safronov. Ten poslední dva měsíce působil jako poradce šéfa ruské agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina.
Pro nás je jistě zajímavé, že Safronov měl sbírat informace pro české tajné služby, které ho prý také naverbovaly.
Čtěte také
Jaké jsou tedy údajné Safronovovy viny? Jak sděluje ruská Federální bezpečnostní služba FSB, „Safronov plnil úkol jedné z tajných služeb NATO, proto shromažďoval informace o vojensko-technické spolupráci v obraně a bezpečnosti Ruska, představující státní tajemství, a ty pak předával představiteli zmíněné rozvědky“. Jak již bylo řečeno, rozvědka měla být česká a Safronova naverbovala už v roce 2012, když bylo mladému novináři pouhých 22 let.
Přes své mládí se Safronov rychle vypracoval jako zvláštní dopisovatel respektovaného ruského listu Kommersant a od samého začátku se zabýval velmi choulostivými tématy ruských zbrojních dodávek do zahraničí (zejména na Blízký východ) a také poměry v ruském obranném a kosmickém průmyslu.
Četné rusko-české rozmíšky
Z redakce Kommersantu musel odejít po článku, v němž se zabýval možným odchodem z funkce dlouholeté předsedkyně horní komory ruského parlamentu, Rady federace, Valentiny Matvijenkové. Současné nepříjemnosti mu ale způsobily spíše materiály, jako byl třeba článek o rusko-egyptské tajné dohodě, která v rozporu s mezinárodními sankcemi předpokládala, že Rusko Egyptu dodá desítky víceúčelových stíhaček SU-35 v celkové hodnotě asi 2 miliard amerických dolarů.
Čtěte také
Vše se odehrává v době, kdy pronásledování ruských novinářů, režimu nepříjemných, a to Safronov bezesporu je, neustále sílí. Příslušná statistika uvádí, že za toto desetiletí se počet podobných případů zvýšil šestinásobně.
Řada ruských analytiků připomíná, že tento trend zesílil obzvlášť po anexi Krymu a ruském vojenském angažmá na východní Ukrajině v roce 2014. Rusko se totiž dostalo do silné mezinárodní izolace, na což vrcholná místa země reagují vytvářením obrazu vnějšího i vnitřního nepřítele. Třeba Ivana Safronova.
A proč novináře údajně naverbovaly české tajné služby? Známý ruský politolog Alexandr Morozov připomíná četné rusko-české rozmíšky z poslední doby – odstranění pomníku maršála Koněva na pražském náměstí Interbrigády, instalace pamětní desky na počest vlasovců v pražských Řeporyjích, přejmenování náměstí před velvyslanectvím Ruské federace v Praze, které dnes nese jméno Borise Němcova a podobně. „Proto je Safronov agent český, a nikoli třeba maďarský,“ míní Morozov.
Rusko-české vztahy, jež mluvčí prezidenta Putina Peskov označil za „zkalené“, se tak dostaly až pod bod mrazu. Česká politická scéna vytrvale opakuje, že stojí o normální spolupráci s Ruskem, ale odmítavé postoje druhé strany nás – alespoň prozatím – nutí jen k rezervovanému krčení rameny.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
