Libor Dvořák: Po zavedení penzijní reformy se 40 procent Rusů důchodu nedožije
Údajně pouhé tři hodiny před oficiálním zahájením fotbalového mistrovství světa v Rusku přišel ruský premiér Dmitrij Medveděv se skutečně převratným a dlužno říci tvrdým návrhem penzijní reformy.
Ta by stručně řečeno měla znamenat zvýšení důchodového věku z 60 na 65 let pro muže a z 55 na 63 let pro ženy. Zvyšování důchodového věku by se mělo odehrávat postupně během příštích 15 let.
Alexandr Mitrofanov: Za kulisami mistrovství světa
Ve čtvrtek po vítězství ruské fotbalové sborné v zahajovacím utkání mistrovství světa propukla v zemi euforie.
Šok – tak by se asi dala pojmenovat základní reakce všech těch, jež se tento zákon, projde-li parlamentem, zasáhne. Budou to totiž lidé, kteří mají jednoznačně zažitou sovětskou psychologii sice skromně, ale přece jen zabezpečeného stáří – a to od věku, který považují za více méně přiměřený.
Jejich případnou zvýšenou pozornost v tomto ohledu až do poslední doby ukolébávaly výroky vrcholných ruských politiků, kteří něco podobného v podstatě vylučovali. K těm, kdo je pronášeli, patřil ještě v prosinci loňského roku i prezident Putin, který ostatně už v roce 2005 prohlásil, že dokud on bude sedět v prezidentském křesle, nic takového se nestane.
Argumenty pro tuto zásadní změnu penzijního systému jsou víceméně klasické a dost připomínají třeba ty, které jsme svého času slyšeli i u nás a které platí taky jinde po Evropě či po světě: populace stárne, počet lidí, aktivně vydělávajících a na důchodce tak přispívajících, se za posledních 30 let v Rusku smrskl na polovinu. Takže se nedá nic dělat.
Putin v roli mrtvého brouka
To je asi konec konců pravda, ale 92 procent Rusů, kteří s reformou nesouhlasí, oprávněně poukazuje na důležitá ruská specifika.
Muslimští migranti mění tvář vymírajícího ruského venkova
Ruský venkov, který po rozpadu Sovětského svazu postihla nezaměstnanost a hospodářský úpadek, se stále vylidňuje. V některých regionech se nicméně do vesnic stěhují lidé ze středoasijských republik.
Podle nich jsou poukazy hlásných trub režimu Vladimira Putina na situaci třeba v Japonsku nebo v nejvyspělejších západoevropských zemích liché, protože tam se lidé dožívají v průměru o 15 let vyššího věku a dejme tomu v 60 letech jsou desetkrát zdravější. Podle respektovaného ruského sociologického pracoviště Levada Centr se v případě zavedení této reformy asi 40 procent ruských mužů důchodu jednoduše nedožije.
Ostatně nic asi, alespoň prozatím, není tak horké, jak se to na první pohled může jevit: podle řady ruských analytiků premiér Medveděv přišel s hodně tvrdou variantou důchodových proměn (navíc pod milosrdným závojem všeobecného fotbalového šílenství) záměrně, aby tak Státní dumě poskytl prostor pro jejich zmírnění. Inu – uvidíme.
Zajímavá je v této chvíli pozice mrtvého brouka v podání prezidenta Putina, který se tolikrát zapřísahal, že Rusko nic podobného nečeká. Jeho nejvěrnější advokát, tiskový mluvčí Peskov, poukazuje na to, že Putin s reformou nemá nic společného, protože jde o iniciativu vlády.
Tvrdit ovšem něco takového Rusům, kteří dobře vědí, že bez prezidentova požehnání se v největší zemi světa už skoro 20 let neodehraje v podstatě nic, je přinejmenším směšné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
