Libor Dvořák: Jednání v Ženevě o strategické stabilitě a perspektiva rusko-amerických vztahů

29. červenec 2021

V Ženevě proběhly rusko-americké konzultace o strategické stabilitě. Jde o úvodní kolo rozhovorů na této úrovni a první kontakt tohoto druhu v době prezidentství Joea Bidena. Konzultace navazují na červnové Bidenovo osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které se konalo také v Ženevě.

Především technickou povahu schůzky zdůraznil fakt, že ruskou delegaci vedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, americkou Wendy Shermanová, která zastává stejnou funkci na americkém ministerstvu zahraničí.

Čtěte také

Obě strany vyjádřily spokojenost s tím, že setkání bylo „profesionální a věcné“ a že se podařilo (jak uvádí prohlášení amerického státního departmentu) probrat taková témata, jakou jsou priority americké politiky, aktuální bezpečnostní situace ve světě, národní vnímání hrozeb strategické stability, perspektivy nové kontroly jaderných zbraní a formát dalších jednání.

Sergej Rjabkov už před ženevskými jednáními zdůraznil, víceméně podobně jako Američané, že je důležité, aby si obě strany ujasnily, čeho se jedna od druhé obávají. A že by také bylo dobré, aby se změnila metodika počítání jaderných zbraní jednotlivých států. Ta by napříště měla důsledněji zahrnovat i prostředky neinstalované na palebných pozicích, ale uložené v arzenálech.

Putin na vrcholku pyramidy, jinak nic

Má-li se při podobných příležitostech mluvit o věcech, jichž se oba jednající partneři jeden od druhého obávají, musela americká strana nutně přijít se stále vyšší frekvencí kybernetických útoků, které jsou proti USA prokazatelně vedeny z ruského území.

Čtěte také

Ostatně i sám Joe Biden krátce před ženevskou schůzkou vyslovil obavu, že ruská strana se opět bude pokoušet zasáhnout do amerických volebních procesů – konkrétně do kongresových voleb, které se budou konat už napřesrok.

Je jistě dobře, že obnovená rusko-americká jednání přicházejí ve chvíli, kdy se vzájemné vztahy obou zemí ocitly na nejnižším bodě od skončení studené války. Na druhé straně právě Joe Biden těsně před ženevským setkáním poznamenal, že „Vladimir Putin sedí na vrcholku pyramidy, kde má k dispozici jen rakety a těžní věže – jinak nic“.

Libor Dvořák

Toto lapidární, poněkud znevažující prohlášení jak Putinovi, tak celému jeho establishmentu musí jasně sdělovat, co si Američané v zásadě o jejich zemi myslí: že je sice největší na světě a po zuby ozbrojená, ale ekonomicky slabá. Takže Spojené státy už dnes považují za svého největšího rivala nikoli Rusko, ale Čínu, která se mílovými kroky blíží ke světovému ekonomickému prvenství.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio