Libor Dvořák: Je ukrajinská energetika před ruskými útoky opravdu nechráněná?
Ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu sílí. Analytici uvedli, že napadená země má většinu energetických výrobních zdrojů zničenou, případně obsazenou agresorem. Ukrajinci se i proto obávají, zda přežijí blížící se zimu. Beztak těžkou situaci násobí rozsáhlý korupční skandál, který postihl především právě energetiku.
Čtěte také
Začátek chladných dnů na Ukrajině znamenal i obnovení mohutných ruských útoků na ukrajinskou energetiku: jen od začátku října Rusko na ukrajinské elektrárny a rozvodnou síť vypálilo už přes 150 raket a 2 000 dronů.
Obrana energetiky
Nová vlna útoků přitom ukázala, že Rusko opět mění taktiku: zatímco v předchozích letech ruská armáda využívala především slabosti ukrajinské protivzdušné obrany, dnes se hlavně snaží nahmátnout nejzranitelnější místa celé energetické soustavy. Nejnověji se přitom pokouší „odtrhnout“ od sítě celé její segmenty, především v přífrontových a pohraničních oblastech.
Na Ukrajině dnes existuje třístupňová soustava obrany energetických zařízení a stále efektivnější jsou prostředky radioelektronického boje. Zaznamenány už byly případy, kdy na jednotlivé elektrárny mířilo hned několik raket, ale účinné rušení jejich naváděcích systémů způsobilo, že cíl zasáhla jen jediná. Přes značné nebezpečí je tedy ukrajinská energetika chráněna, jak jen to jde.
Čtěte také
Podle úterního ranního sdělení Petry Procházkové z Kyjeva je ovšem ukrajinská energetika, a hlavně její výhledy na tuto zimu nejhorší za celé už téměř čtyři roky války s Ruskem. A právě v této atmosféře propukl skandál státní společnosti Enerhoatom, ve kterém bylo obviněno už sedm lidí a v němž úplatky za poslední dobu činí v přepočtu dvě miliardy českých korun.
Útok Porošenka
Právě této pro prezidenta Zelenského krajně obtížné situace využil, či spíše zneužil, jeho předchůdce Petro Porošenko. Ten v pondělím prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že dosavadní kroky vládnoucí garnitury, tedy odchod ministrů energetiky a spravedlnosti z funkcí, považuje za nedostatečné a domáhá se pádu celé vlády.
K tomu hned připojil požadavek zformování nové vládní koalice, která by vytvořila „vládu národní spásy, sestavenou z naprosto důvěryhodných odborníků“. Na něco takového ovšem Porošenko rozhodně stačit nebude, protože v národním parlamentu, tedy ve 450členné Nejvyšší radě, může počítat s pouhými 45 hlasy.
Celá tato krize přišla v nejméně vhodném okamžiku – konkrétně ve chvíli, kdy se v mnoha ohledech rozhoduje o vyústění celého konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. Právě proto se právě teď dovíme, zda za Volodymyrem Zelenským národ stojí, nebo ne.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
