Libor Dvořák: Janukovyč se nadále považuje za právoplatnou hlavu státu

Janukovyčovi ovšem tvrzení, že se i nadále považuje za ukrajinského prezidenta, nestačí, a tak dodává: „Začíná být jasné, že lidé na jihozápadní Ukrajině a na Krymu nepřijmou mocenské vakuum a naprosté bezpráví v zemi, kdy šéfy ministerstev dosadila lůza. V ulicích mnoha měst naší země se odehrávají orgie extremismu,“ tvrdí muž, který během minulé soboty uprchl ze své okázalé rezidence Mežihirje nedaleko Kyjeva vrtulníkem.

Rusko se o Viktora Janukovyče nepochybně postará – však mu také docela věrně sloužil, i když důtklivou nabídku ke vstupu do ruské Celní unie nakonec nepřijal. Janukovyč bývá šmahem označován za proruského politika, což ale není úplně pravda. Hájil vždy totiž především zájmy ukrajinských oligarchů, ale zase: Jen tak dlouho, dokud se i se synem Oleksandrem de facto nestal jedním z nich. Faktem ovšem je, že před necelými deseti lety, když se měl stát prezidentským nástupcem Leonida Kučmy, jezdil po celé Ukrajině Vladimír Putin a voliče přesvědčoval, aby svůj hlas dali právě Janukovyčovi. Bylo to přímo bezprecedentní vměšování do vnitřních záležitostí jiného státu, ale Vladimiru Vladimirovičovi, který z něčeho podobného tak rád viní Západ, to zřejmě tak nepřišlo.

Putin se ovšem do ukrajinských záležitostí vmísil znovu, a to bezprostředně před vilniuským summitem, na němž měl Janukovyč podepsat asociační smlouvu s EU. Měl, ale po naprosto nesporném a zřejmě hodně brutálním tlaku ruského prezidenta nepodepsal. Teď ho ruský prezident díky vlastní umanutosti má na krku, a dobře mu tak.

Viktor Janukovyč si může říkat, co chce, ale je to politická mrtvola, která může být ráda, že jí její moskevští chovatelé poskytnou apartní politický hrobeček.