Libor Dvořák: Havárie v Norilsku signalizuje obrovskou ekologickou katastrofu
Rusko čelí další obrovské ekologické katastrofě: 29. května došlo v podnikové elektrárně obří ruské společnosti Nornikel k havárii zásobníku paliva.
Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na na stránkách mujRozhlas.cz
Uniklo při tom 20 tisíc tun ropy do okolí včetně dvou říček, jejichž vody směřují do Severního ledového oceánu. Dá se tedy očekávat, že odstraňování škod se potáhne celá léta.
Havárie navíc ukazuje, že podobně jsou na ruském severu ohroženy průmyslové i další stavby. O vážnosti situace svědčí fakt, že prezident Putin svolal 3. června zvláštní videokonferenci a zároveň havárii označil za mimořádnou událost federálního rozsahu.
Čtěte také
Samozřejmě opět využil možností moderní videotechniky a před očima celého národa vyplísnil možné viníky z řad manažerů podnikové tepelné elektrárny. To ovšem situaci jak v Nornikelu, tak i jinde na územích s věčně zmrzlou půdou rozhodně neřeší, zvlášť když v Rusku podobná území tvoří přes polovinu celkové rozlohy země.
Pomiňme otázku, jak celou havárii prakticky zlikvidovat, protože to je sice úkol zcela aktuální, ale z hlediska dalšího vývoje snad až podružný – byť palivo uniká nejen do místních vod, ale i do velmi křehkého ekosystému zdejší tundry, kde samozřejmě způsobí nenapravitelné škody.
Kdo za to může? Nikdo!
Mnohem více znepokojuje nejpravděpodobnější příčina této průmyslové havárie: pomalé propadání jedné či více pilot, které se ve specifických podmínkách severu kotvily přímo do věčně zmrzlé půdy. Při globálních klimatických změnách, jichž jsme v posledních letech svědky po celém světě, ovšem ta půda věčně zmrzlá být přestává.
V samotném Jakutsku degradaci doposud na kost promrzlé půdy už dlouho zkoumá třeba vědecký pracovník zeměpisného ústavu Lipské univerzity Matthias Ulrich, který už před skoro dvěma lety upozorňoval na to, že proces podpovrchového tání na ruském severu se „radikálně zrychlil“.
„A teď si představte, že terén, na kterém stojí průmyslové podniky i obytné domy a po němž vedou silnice a železnice, se každý rok o několik centimetrů propadá,“ varuje zmíněný odborník. Něco takového si raději ani nepředstavovat…
Celý případ má ale i vyloženě politický rozměr: moskevské ústředí se o katastrofě plné dva dny oficiálně nic nedovědělo a upozornit na ni textem, fotografiemi i videem museli místní řadoví občané na sociálních sítích. Celá nejnovější pohroma za polárním kruhem silně zavání čistě sovětským „černobylským syndromem“, kdy vedení elektrárny, postižené těžkou havárií jaderného reaktoru, také do Moskvy dlouho nic nesdělovalo a zřejmě si říkalo, že to „nějak dopadne“.
Na okázalý páně prezidentův videohněv a rétorické tázání se, kdo za to může, známý ruský publicista Alexandr Golc odpovídá: Nikdo, Vladimire Vladimiroviči! To jsou přece přesně ty typy lidí, které jste do funkcí kolem své vertikály moci dosadil vy – bezvýhradně poslušní nesamostatní úředníci, jejichž snahou je především nikde nevyčnívat, na nic, hlavně na sebe, neupozorňovat a ve svém úřadu pokud možno jen pasivně přežívat. Tak čemu se najednou divíme?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
