Libor Dvořák: Gazprom čeká, že vysoké ceny plynu vydrží i příští rok

Prudký skok cen zemního plynu po celém světě nalil vedení Gazpromu do žil spousty optimismu. V srpnu přitom ruští plynaři očekávali průměrnou cenu své komodity ve výši 270 dolarů za tisíc kubíků, jenže na počátku podzimu mohli prognózu pronikavě zvýšit na celých 550 dolarů. Roční průměr tak bude činit asi 320 dolarů za tisíc kubíků, a to bude nejvíc od roku 2014. Gazprom očekává, že celková tržba za jeho plyn bude činit 57,6 miliardy dolarů.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ruské hrátky s dodávkami plynu do Evropy

Tento pro Rusy nadějeplný vývoj má samozřejmě i svá úskalí. Už v tučných letech 2010–2014 narážel Gazprom na prudký pokles poptávky po svém zboží. Mnozí odběratelé tehdy ruský plyn považovali za příliš drahý a alternativu hledali kupříkladu v plynu zkapalněném. Vývoj připomínající situaci před zhruba deseti lety ale obchodníci největší ruské těžařské firmy neočekávají, protože ceny mají zhruba stejné jako jiní dodavatelé.

Prostředek války

Čtěte také

Libor Dvořák: Jak Putin zasáhl do cen zemního plynu pro Evropu

Jiná věc je, jak budou ceny zemního plynu fungovat jako zbraň v už probíhající mnohotvárné hybridní válce. Jeden příklad za všechny – zatímco srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi se jako jasnému „příteli Moskvy“ před pár dny podařilo dosáhnout ceny za ruský plyn ve srovnání se zbytkem Evropy asi tak třetinové, Moldavsko, v jehož čele v současné době stojí velmi proevropská prezidentka Maia Sanduová, která se tímto zásadním postojem rozhodně netají, muselo na až kruté ruské cenové požadavky nakonec přistoupit. A k tomu zaplatit část dosavadního moldavského dluhu vůči Moskvě v celkové výši 7 miliard eur. Učiněným výsměchem je, že součástí tohoto dluhu je například vytápění celého Podněstří, které je de iure součástí Moldavska, ale ve skutečnosti je plně ovládá Moskva.

Libor Dvořák, publicista a komentátor|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

Rusko samozřejmě potřebuje „hodné odběratele“, jako je Srbsko, které je ochotné za slevu platit politickými ústupky. Ještě lepší a pro Kreml obzvlášť důležitý zákazník je členská země EU, protože ta pak produkuje v integrované Evropě spory o vztah k Rusku. Sem patří hlavně Maďarsko v čele s autoritářským Viktorem Orbánem. To podepsalo koncem září s Gazpromem smlouvu, kterou může Putin považovat za své velké vítězství. A to ruský zemní plyn bude místo přes Ukrajinu na místo určení putovat plynovodem Turecký proud přes území Turecka, ale také Srbska a Bulharska. Co na tom, že tato cesta je o několik tisíc kilometrů delší, a tedy nákladnější než ukrajinská trasa? Hlavně že v Bruselu mají vztek! Že se podobných ruských naschválů dožijeme i napříště, je nabíledni.

Autor je komentátor Českého rozhlasu