Libor Dvořák: Do ruských voleb zbývá šest neděl. Jak se na kandidátky dostala opoziční strana?
Jedinou ruskou opoziční stranou, již ústřední volební komise připustila k zářijovým parlamentním volbám, je Jabloko. Stalo se tak i přes její vyloženě protiválečnou rétoriku, specifikovanou ústředním, i když poněkud všeobsáhlým, heslem stoupenců zakladatele strany Grigorije Javlinského – Za mír a svobodu.
Jabloko požaduje okamžité zastavení palby na Ukrajině. Jde přitom o první volby do Státní dumy po začátku ruské invaze na Ukrajinu, v nichž se do volebních seznamů dostane i strana s vyloženě protiválečným programem.
Čtěte také
Podstatné jsou důvody, proč Ústřední volební komise, která je především vyjadřovatelem nejvyšší státní vůle, něco takového připustila – zejména v situaci, kdy jakýkoli protiválečný postoj ve většině případů znamená naplnění skutkové podstaty trestného činu. Ostatně v současné době trestnímu stíhání za podobné skutky čelí celkem12 členů Jabloka.
Nad příčinami podobného rozhodnutí ze strany nejvyššího ruského státního vedení se zamýšlí kupříkladu i známý ruský nezávislý politolog Ivan Preobraženskij. Ten pro podobné jednání nachází tři možné důvody.
Nepustit Jabloko do Státní dumy
Verze první: Jde o dílo ruských silových struktur, které se rozhodly zbořit schéma, budované expremiérem Sergejem Kirijenkem, jehož smyslem je odstraněním Jabloka napomoci lepším volebním vyhlídkám kapesní strany Noví lidé, za jejímž vznikem stojí Kirijenko sám.
Čtěte také
Druhá verze je podle Preobraženského zcela protichůdná: O volební registraci Jabloka se postarala Putinova prezidentská kancelář, která po volbách označí očekávaný nízký výsledek tohoto politického uskupení za skutečný obraz vztahu Rusů k ukrajinské válce – jejích odpůrců je zkrátka mizivě málo, chce dokázat režim.
Třetí verze praví, že sám Javlinskij je domluven s Putinem a Jabloko tak bude k volbám připuštěno stejně jako v roce 2021. Protože se ví, že ve volbách samotných Javlinského blok stejně nic podstatného nedokáže. Zato se tak alespoň pro část zájemců o ruské dění vytvoří alespoň zdání čehosi jako demokracie.
Podle Ivana Preobraženského se tyto tři verze mohou libovolně kombinovat, ale podstata tohoto hemžení je stále stejná: hlavně Jabloko do Státní dumy nepustit. Což je v jakýchkoli ruských volbách snadné, protože jejich definitivní výsledky se nespočítávají, ale úředně stanovují.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
