Libor Dvořák: Bulharsko skončilo s podporou Ukrajiny
Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.
Toto rozhodnutí má svou logiku: pro levocentristu Rumena Radeva, který se do čela vlády dostal po drtivém vítězství své strany Progresivní Bulharsko v dubnových volbách, je podobné rozhodnutí víc než přirozené.
Čtěte také
Proti zbrojním dodávkám Ukrajině se stavěl prakticky po celou válku a neustále zdůrazňoval, že konflikt je třeba definitivně vyřešit u jednacího stolu. Přitom ovšem prohlašuje, že nehodlá blokovat žádné rozhodnutí Aliance ani Unie.
Současné Bulharsko je dnes již samozřejmým členem NATO i EU a jako takové od února roku 2022 odeslalo na Ukrajinu už 13 balíčků výzbroje všeho druhu. Kvůli častým domácím vnitropolitickým sporům se však tyto dodávky realizovaly převážně prostřednictvím třetích zemí.
Putin rozumí jen tvrdé síle
Bulharská vláda a její šéf nejsou v tomto ohledu na starém kontinentu výjimkou. Nedávné maďarské parlamentní volby po 16 letech konečně smetly autokrata Viktora Orbána a na jeho místo šéfa kabinetu se dostal mnoha lidmi vytoužený Péter Magyar.
Čtěte také
Pokud však jde o vojenské dodávky Ukrajině, pravdu měli nakonec skeptici, kteří tvrdili, že v lecčem se nový premiér od starého příliš lišit nebude a hodlá se řídit heslem „ani náboj pro Ukrajinu“.
O mnoho lepší ostatně není ani český postoj třeba v rámci muniční iniciativy. Ta je sice naším vynálezem, ale nový český premiér a jeho kabinet se po vzoru chytré horákyně rozhodli tento proces dál koordinovat, ale nikoli spolufinancovat.
Vraťme se ale k bulharské představě uzavřít ukrajinský problém u jednacího stolu. Je sice pravda, že většina válek v dějinách končila vyjednáváním. To ovšem znamená, že jedna ze stran musela dosáhnout ne-li drtivé vojenské převahy, pak alespoň výrazné dominance na bojišti, což se alespoň zatím ani jedné straně nedaří.
Navíc jsme se ocitli v situaci, o níž četní nezávislí ruští i světoví analytici tvrdí, že tato válka je pastí, již si Vladimir Putin samozřejmě nechtěně připravil sám na sebe. Teď z této pasti nevidí jiný únik než v bojích pokračovat. Právě proto je přímo povinností zbytku Evropy vyzbrojovat Ukrajinu co nejdůkladněji a nejsoustavněji.
Rádo se už po léta říkává, že Vladimir Putin rozumí jedině tvrdé síle. V případě války s Ukrajinou, kterou on sám rozpoutal, to platí dvojnásob.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
