Letošní výstavy v Londýně
Energie a obrazotvornost lidí pracujících v britských muzeích a galeriích je obdivuhodná. Jejich plány na rok 2014 zahrnují řadu lákavých témat a jmen – stačí uvést výstavy věnované Vikingům nebo vynikajícím malířům, jako byli Paolo Veronese, Rembrandt, James Turner, Henri Matisse a Kasimir Malevič. K vidění budou také poklady čínské dynastie Ming i renesančního Lisabonu a mnoho dalšího, co se nedá na malé ploše vyjmenovat. Pokud plánujete návštěvu Velké Británie, stačí vzít pero a papír a můžeme začít.
Expozice Vikingové – život a legenda otevře mezi 6. březnem a 22. červnem novou výstavní síň v Britském muzeu, která poskytne nový pohled na vousaté nájezdníky, kteří kdysi terorizovali severní Evropu. Zbytky 37 metrů dlouhého vikingského člunu vám připomenou, proč byste asi mezi osmým a jedenáctým stoletím nechtěli žít na severovýchodním pobřeží Anglie.
Kromě pochybné záliby v obrazech divokého drancování získáte představu o Vikinzích jako umělcích, stavitelích lodích, kouzelnících a obchodnících. Pokud vás to zajímá, nevynechejte prohlídku raně středověkých objektů ze saského pohřebiště Sutton Hoo, které je asi nejsenzačnějším nálezem v britských dějinách.
Britské muzeum také chystá výstavu Čínská dynastie Ming – dvůr a kontakty mezi lety 1400 a 1450, kterou můžete navštívit mezi 18. zářím a 5. lednem roku 2015. Budou tam znamenité ukázky malířství a kaligrafie, ale i nádherné ukázky modrého a bílého porcelánu.
Tentýž porcelán bude k spatření i v londýnské Wallacově sbírce pod názvem Globální město – na ulicích renesančního Lisabonu. Uvidíte tam, co přinesl v 16. století obchod provázející portugalský průzkum Dalekého východu a Afriky. Impozantní galéry tehdy obeplouvaly mys Dobré naděje s nákladem vyřezávaného křišťálu, smaragdů, topasů, skořice a portugalských zlatých mincí zvaných moidory.
Vystavovat velké umělce italské renesance je stále těžší a těžší, ale mezi 19. březnem a 15. červnem si nenechte ujít návštěvu londýnské Národní galerie, která předvede velikána 16. století, benátského malíře Paola Veronese. Byl to mistr čistých a jasných barev, který dovedl citlivě zobrazit hedvábí, perly a poddajné ženské tělo.
Dvě výstavy v londýnské Národní galerii se soustředí na malířství severní Evropy. První se bude jmenovat Podivná krása – mistři německé renesance a mezi 19. únorem a 11. květnem představí Albrechta Dürera a Hanse Holbeina mladšího, jejichž společníkem bude Lucas Cranach starší. Kdo přijde do Národní galerie na podzim nebo koncem roku, uvidí mezi 15. říjnem a 18. lednem obrazy z posledních let Rembrandtova života.
Některá témata jsou tak nasnadě, že nechápete, proč to ještě nikoho nenapadlo. Dialog s přírodou – romantická krajina ve Velké Británii a Německu mezi lety 1760 a 1840 bude v Courtauldově galerii zahajovat Thomas Gainsborough následovaný Casparem Davidem Friedrichem, Samuelem Palmerem, Karlem Friedrichem Lessingem, Williamem Turnerem a Johnem Constablem. Výstava v Muzeu královny Viktorie a prince Alberta potrvá od 30. ledna do 27. dubna.
Mezi 10. červnem a 30. srpnem můžete zamířit do londýnské galerie Tate Britain, kde bude obrovská přehlídka britského lidového umění. Budou tam například vyřezávané a malované koně z kolotočů a pýcha britského námořnictva, galionové figury – alegorické postavy, zvířata a bájné obludy, které od 16. do 19. století zdobily přídě plachetních lodí. Po celý podzim i na přelomu roku můžete v galerii Tate Britain obdivovat pozdní dílo Williama Turnera. Mistrovskou ukázkou jsou dvě verze Hořícího parlamentu.
Kdo má rád moderní umění 20. a 21. století, může se těšit na výstavu Henri Matisse: vystřihovánky. Jsou to výtvory, které vznikly v malířově stáří, kdy ho nemoc upoutala na lůžko, ale nezabránila mu, aby bral do rukou nůžky a papíry v třpytných barvách. Churavý, ale stále tvořivý umělec překročil věkovitou hranici mezi čárou a barvou, když jakoby kreslil nůžkami barevné postavy, zvířata, hvězdy, květiny, ryby a listí. Dojemný důkaz o převaze ducha nad hmotou můžete v galerii Tate Modern spatřit od 16. dubna do 7. září.
Transcendentní je slovo, které se dá použít pro umění ruského malíře polského původu Kasimira Maleviče. Ve své tvorbě kolem roku 1917 redukoval umění na základní geometrické formy – kruh a čtverec – a barvy – černou a bílou. V té době chtěl vnést do abstraktního umění spiritualitu ruských ikon, arciže tak, jak ji chápal on sám. V galerii Tate Modern bude jeden ze základů moderního umění k vidění od 16. července do 26. října. Na témže místě budou na podzim vystavena díla britského malíře, grafika a jednoho ze zakladatelů pop-artu Richarda Hamiltona.
Možná neprávem je podceňovaný všestranný americký umělec Richard Tuttle, jehož souborná výstava bude od 14. října do 6. dubna v galerii londýnského Whitechapelu. Jeho výtvory najdete skoro ve stejné době v Turbínové hale galerie Tate Modern. Tuttle je minimalista, který vytváří nenápadná až skoro prchavá díla z jednoduchých materiálů, jako jsou provazy, papír, překližka nebo tužka. Zajímavé bude, jak dopadne v Turbínové hale jeho srovnání s výstavou takových současných celebrit, jako jsou Anish Kapoor a Olafur Eliasson. Tuttlova tvorba je spíše decentní, ale odvaha mu určitě nechybí.
Současné britské umění bude od 5. února do 27. dubna v londýnské galerii Tate Britain reprezentovat přehlídka díla sochaře Richarda Deacona, jehož abstraktní zpracování organických a přírodních forem v podobě zohýbané a zkroucené laminované překližky se snaží pokračovat na cestě, na niž kdysi vyrazili Deaconovi velcí předchůdci Henry Moore a Anthony Caro. Nezbývá než dodat, že milovník umění, který zamíří letos do Londýna, bude mít z čeho vybírat.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
